> - ROCK HISTORY - Almanach - časopis > - ROCK HISTORY - Almanach - časopis

ROCK HISTORY - 1964 - Almanach - časopis 2019 ROCK HISTORY - 1964 - Almanach - časopis. Vyšlo 10.01.2019 Každá země na světě má své milované a dokonce zbožňované zpěváky, o kterých se v útržcích někdy dovídáme v tisku a které při troše štěstí můžeme spatřit i ve filmu… Nepřipomínám tuto větu z článku v listopadovém čísle měsíčníku Melodie, ročník 1964, abych vyvolal pobavený úsměv na tvářích čtenářů v době, kdy se tito „polobozi“ přetlačují, aby u nás získali termín na vystoupení. Odborný pracovník vydavatelství Panton Jiří Millonig měl pravdu, že jsme, „odpojeni“ železnou oponou, byli vděční i za krátký šot ve filmovém týdeníku, který si střílel ze zápaďáckých mániček. Přitom právě rok 1964 byl pro rockovou hudbu v jejích centrech převratný, co se mediální prezentace týče. V jeho úvodu začala britská BBC vysílat pořad Top Of The Pops, oblíbenou televizní hitparádu, která běžela do roku 2006 a měla neobyčejný vliv na pohyb hitparády. Zámořská společnost ABC odpověděla v září toho roku podobně koncipovaným programem Shindig! Především se ale Amerika otevřela rockerům (těm britským přednostně!) ve svých rázem rekordně sledovaných talk show, kde se jen Beatles v té nejznámější, Ed Sullivan Show, objevili v roce 1964 třikrát! Ale pozvání k moderátorovi Sullivanovi se dostalo i skupině Rolling Stones. Pikantní bylo, že kapely „britské invaze“, jak se tomuto vrcholícímu hudebnímu importu v USA a Kanadě přezdívalo, v nejednom případě bodovaly s repertoárem převzatým od amerických, nezřídka opominutých skupin. A tak třeba Valentinos v Clevelandu a Exciters v New Yorku nevěděli, zda se mají radovat či vztekat, že s jejich opusy It’s All Over Now či Do Wah Diddy Diddy sklízeli vavříny Rolling Stones resp. Manfred Mann. Ostatně ani o Bobu Dylanovi se příliš neví, že už v březnu 1962 vydal na svém debutovém albu píseň nejasného původu House Of The Rising Sun, signifikantní melodii roku 1964 v podání skupiny Animals z anglického města Newcastle. Nebyla by to ovšem Amerika se svým mohutným showbyznysem, kdyby se nepoučila a svou zásobárnu talentů – nejenom černé pleti, i když ty zprvu převažovaly – nepoužila k protiofenzivě. Osud toho snad nejlepšího – Sama Cookea – na kterého 11. prosince v Los Angeles kdosi za záhadných okolností stiskl (v sebeobraně?) spoušť, jako by ale na závěr toho vzrušujícího, rozmařilého a rozjařeného roku 1964 ještě před zkázonosným rozšířením halucinogenu LSD varoval, že kde se baví spousta lidí, nezabráníš tragédiím. Jaromír Tůma, editor Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1965 - Almanach Vyšlo 18 . septembra 2017. Nový, zabalený. Začněme v půli kalendáře. 12. června 1965 udílí královna Řád britského impéria čtyřem členům skupiny Beatles a snobové a elitáři si vzteky koušou nehty. Předtím, zkraje května, obsazuje devět ostrovních nahrávek Top 10 US hitparády a ohromení Amerikáni hovoří o britské invazi.Měsíc a den po inauguraci u královny přebírají Beatles rekordní počet pěti prestižních uměleckých cen Ivora Novella. Co dodat? Čeká nás vzrušující rok. A zdaleka nebude řeč jen o Beatles. Bude to o „mé generaci“, o My Generation, za kterou v závěru roku jiná britská skupina TheWho vypustí v písni toho názvu přerývavě vykoktanou, leč smělou a vzpurnou větu „doufám, že zemřu dřív, než zestárnu“. Dnes se nad tím můžeme pousmát, ale tenkrát jsme na tu myšlenku přísahali. Byl to rok, kdy pořád ještě mohli vystoupit Roy Orbison a Rolling Stones na společném turné a král rock’n’rollu Elvis Presley na prvním a posledním setkání vítal a hostil Beatles ve svém domě v Bel Air. Jejich hudba už ale nabrala jiný směr. Přizpůsobila se i terminologie. Už se nehovořilo „americky“ o rock-and-rollu, ani „liverpoolsky“ o beatu, a přestože část britských kapel si osvojí černošské rhythm-and-blues (a skupině Animals jen byrokracie úřadů znemožní vystoupení v Mekce černé hudby, divadle Apollo v Harlemu, srdci New Yorku), spolkne záhy všechny ty stylové výhonky i odlišnosti všeobjímající výraz „rocková hudba“, rock music. To všechno jsme vnímali v Praze a nebylo to bez problémů. Na příkladu skupiny Olympic si nejlépe můžeme ukázat, jak bolestné byly rozchody se sólisty, s osobnostmi s talentem a renomé, které se bohužel vymykaly novému ideálu. V našich podmínkách se navíc tento vývoj odehrával pod dozorem bdělého a nedůvěřivého bolševika, který však komicky ulítnul právě na té terminologii. Na 11. října 1965 povolil v Praze koncert britské skupiny Manfred Mann, provázený na plakátech označením „rhythm-and-blues“. Aha, to bude něco na způsob „černý muž pod bičem otrokáře žil“, usoudil příslušný úředník na magistrátu a přiložil schvalovací razítko. Pustil tak do Sjezdového paláce ten nejlepší rock a poměry u nás pak už nikdy nebyly jako předtím. I o tom se dočtete uvnitř. JAROMÍR TŮMA, EDITOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1965 - Almanach Vyšlo 18 . septembra 2017. Nový, zabalený. Začněme v půli kalendáře. 12. června 1965 udílí královna Řád britského impéria čtyřem členům skupiny Beatles a snobové a elitáři si vzteky koušou nehty. Předtím, zkraje května, obsazuje devět ostrovních nahrávek Top 10 US hitparády a ohromení Amerikáni hovoří o britské invazi.Měsíc a den po inauguraci u královny přebírají Beatles rekordní počet pěti prestižních uměleckých cen Ivora Novella. Co dodat? Čeká nás vzrušující rok. A zdaleka nebude řeč jen o Beatles. Bude to o „mé generaci“, o My Generation, za kterou v závěru roku jiná britská skupina TheWho vypustí v písni toho názvu přerývavě vykoktanou, leč smělou a vzpurnou větu „doufám, že zemřu dřív, než zestárnu“. Dnes se nad tím můžeme pousmát, ale tenkrát jsme na tu myšlenku přísahali. Byl to rok, kdy pořád ještě mohli vystoupit Roy Orbison a Rolling Stones na společném turné a král rock’n’rollu Elvis Presley na prvním a posledním setkání vítal a hostil Beatles ve svém domě v Bel Air. Jejich hudba už ale nabrala jiný směr. Přizpůsobila se i terminologie. Už se nehovořilo „americky“ o rock-and-rollu, ani „liverpoolsky“ o beatu, a přestože část britských kapel si osvojí černošské rhythm-and-blues (a skupině Animals jen byrokracie úřadů znemožní vystoupení v Mekce černé hudby, divadle Apollo v Harlemu, srdci New Yorku), spolkne záhy všechny ty stylové výhonky i odlišnosti všeobjímající výraz „rocková hudba“, rock music. To všechno jsme vnímali v Praze a nebylo to bez problémů. Na příkladu skupiny Olympic si nejlépe můžeme ukázat, jak bolestné byly rozchody se sólisty, s osobnostmi s talentem a renomé, které se bohužel vymykaly novému ideálu. V našich podmínkách se navíc tento vývoj odehrával pod dozorem bdělého a nedůvěřivého bolševika, který však komicky ulítnul právě na té terminologii. Na 11. října 1965 povolil v Praze koncert britské skupiny Manfred Mann, provázený na plakátech označením „rhythm-and-blues“. Aha, to bude něco na způsob „černý muž pod bičem otrokáře žil“, usoudil příslušný úředník na magistrátu a přiložil schvalovací razítko. Pustil tak do Sjezdového paláce ten nejlepší rock a poměry u nás pak už nikdy nebyly jako předtím. I o tom se dočtete uvnitř. JAROMÍR TŮMA, EDITOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1965 - Almanach Vyšlo 18 . septembra 2017. Nový, zabalený. Začněme v půli kalendáře. 12. června 1965 udílí královna Řád britského impéria čtyřem členům skupiny Beatles a snobové a elitáři si vzteky koušou nehty. Předtím, zkraje května, obsazuje devět ostrovních nahrávek Top 10 US hitparády a ohromení Amerikáni hovoří o britské invazi.Měsíc a den po inauguraci u královny přebírají Beatles rekordní počet pěti prestižních uměleckých cen Ivora Novella. Co dodat? Čeká nás vzrušující rok. A zdaleka nebude řeč jen o Beatles. Bude to o „mé generaci“, o My Generation, za kterou v závěru roku jiná britská skupina TheWho vypustí v písni toho názvu přerývavě vykoktanou, leč smělou a vzpurnou větu „doufám, že zemřu dřív, než zestárnu“. Dnes se nad tím můžeme pousmát, ale tenkrát jsme na tu myšlenku přísahali. Byl to rok, kdy pořád ještě mohli vystoupit Roy Orbison a Rolling Stones na společném turné a král rock’n’rollu Elvis Presley na prvním a posledním setkání vítal a hostil Beatles ve svém domě v Bel Air. Jejich hudba už ale nabrala jiný směr. Přizpůsobila se i terminologie. Už se nehovořilo „americky“ o rock-and-rollu, ani „liverpoolsky“ o beatu, a přestože část britských kapel si osvojí černošské rhythm-and-blues (a skupině Animals jen byrokracie úřadů znemožní vystoupení v Mekce černé hudby, divadle Apollo v Harlemu, srdci New Yorku), spolkne záhy všechny ty stylové výhonky i odlišnosti všeobjímající výraz „rocková hudba“, rock music. To všechno jsme vnímali v Praze a nebylo to bez problémů. Na příkladu skupiny Olympic si nejlépe můžeme ukázat, jak bolestné byly rozchody se sólisty, s osobnostmi s talentem a renomé, které se bohužel vymykaly novému ideálu. V našich podmínkách se navíc tento vývoj odehrával pod dozorem bdělého a nedůvěřivého bolševika, který však komicky ulítnul právě na té terminologii. Na 11. října 1965 povolil v Praze koncert britské skupiny Manfred Mann, provázený na plakátech označením „rhythm-and-blues“. Aha, to bude něco na způsob „černý muž pod bičem otrokáře žil“, usoudil příslušný úředník na magistrátu a přiložil schvalovací razítko. Pustil tak do Sjezdového paláce ten nejlepší rock a poměry u nás pak už nikdy nebyly jako předtím. I o tom se dočtete uvnitř. JAROMÍR TŮMA, EDITOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1965 - Almanach Vyšlo 18 . septembra 2017. Nový, zabalený. Začněme v půli kalendáře. 12. června 1965 udílí královna Řád britského impéria čtyřem členům skupiny Beatles a snobové a elitáři si vzteky koušou nehty. Předtím, zkraje května, obsazuje devět ostrovních nahrávek Top 10 US hitparády a ohromení Amerikáni hovoří o britské invazi.Měsíc a den po inauguraci u královny přebírají Beatles rekordní počet pěti prestižních uměleckých cen Ivora Novella. Co dodat? Čeká nás vzrušující rok. A zdaleka nebude řeč jen o Beatles. Bude to o „mé generaci“, o My Generation, za kterou v závěru roku jiná britská skupina TheWho vypustí v písni toho názvu přerývavě vykoktanou, leč smělou a vzpurnou větu „doufám, že zemřu dřív, než zestárnu“. Dnes se nad tím můžeme pousmát, ale tenkrát jsme na tu myšlenku přísahali. Byl to rok, kdy pořád ještě mohli vystoupit Roy Orbison a Rolling Stones na společném turné a král rock’n’rollu Elvis Presley na prvním a posledním setkání vítal a hostil Beatles ve svém domě v Bel Air. Jejich hudba už ale nabrala jiný směr. Přizpůsobila se i terminologie. Už se nehovořilo „americky“ o rock-and-rollu, ani „liverpoolsky“ o beatu, a přestože část britských kapel si osvojí černošské rhythm-and-blues (a skupině Animals jen byrokracie úřadů znemožní vystoupení v Mekce černé hudby, divadle Apollo v Harlemu, srdci New Yorku), spolkne záhy všechny ty stylové výhonky i odlišnosti všeobjímající výraz „rocková hudba“, rock music. To všechno jsme vnímali v Praze a nebylo to bez problémů. Na příkladu skupiny Olympic si nejlépe můžeme ukázat, jak bolestné byly rozchody se sólisty, s osobnostmi s talentem a renomé, které se bohužel vymykaly novému ideálu. V našich podmínkách se navíc tento vývoj odehrával pod dozorem bdělého a nedůvěřivého bolševika, který však komicky ulítnul právě na té terminologii. Na 11. října 1965 povolil v Praze koncert britské skupiny Manfred Mann, provázený na plakátech označením „rhythm-and-blues“. Aha, to bude něco na způsob „černý muž pod bičem otrokáře žil“, usoudil příslušný úředník na magistrátu a přiložil schvalovací razítko. Pustil tak do Sjezdového paláce ten nejlepší rock a poměry u nás pak už nikdy nebyly jako předtím. I o tom se dočtete uvnitř. JAROMÍR TŮMA, EDITOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1967 - Almanach - časopis 2018 ROCK HISTORY - 1967 - Almanach - časopis. Vyšlo 12.01.2018 Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1967 - Almanach - časopis 2018 ROCK HISTORY - 1967 - Almanach - časopis. Vyšlo 12.01.2018 Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1967 - Almanach - časopis 2018 ROCK HISTORY - 1967 - Almanach - časopis. Vyšlo 12.01.2018 Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1968 - Almanach - časopis 2017 ROCK HISTORY - 1968 - Almanach - časopis. Vyšlo 7.03.2017 "To není plané stýskání a volání po starých časech, které se už nevrátí. Nebude znovu vycházet Melodie, Sounds, Record Mirror, časopisy, které formovaly můj názor na fenomén showbyznysu. Budeme-li však nadále poslouchat písničky, i ty zcela nové, včera dopsané, které nám budou znít nostalgicky, retrospektivně a bigbítově, dopřejme si k nim i počtení ve stejném duchu. Nikoliv v časopise, který skončí ve sběru, ale v ročence, která patří do knihovny a přímo volá po kompletaci. Dejte nám šanci, abychom takový almanach sestavili, dokud můžeme tvrdit, že jsme u toho byli. Začínáme-li rokem 1968, má to své dobré důvody ve světovém i československém kontextu. A jaký letopočet nabídneme příště? Přejte si, dáme na vás!" Jaromír Tůma (ročník 1946), editor -PINK FLOYD,LED ZEPPELIN,THE DOORS,ROLLING STONES,THE BEATLES,FLEETWOOD MAC, BEACH BOYS, CREAM, MONKEES, IRON BUTTERFLY,THE WHO, OLYMPIC, JUVENTUS,KAREL KRYL,MATADORS,FRANK ZAPPA,ARETHA FRANKLIN,BOB DYLAN,BEE GEES. Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1968 - Almanach - časopis 2017 ROCK HISTORY - 1968 - Almanach - časopis. Vyšlo 7.03.2017 "To není plané stýskání a volání po starých časech, které se už nevrátí. Nebude znovu vycházet Melodie, Sounds, Record Mirror, časopisy, které formovaly můj názor na fenomén showbyznysu. Budeme-li však nadále poslouchat písničky, i ty zcela nové, včera dopsané, které nám budou znít nostalgicky, retrospektivně a bigbítově, dopřejme si k nim i počtení ve stejném duchu. Nikoliv v časopise, který skončí ve sběru, ale v ročence, která patří do knihovny a přímo volá po kompletaci. Dejte nám šanci, abychom takový almanach sestavili, dokud můžeme tvrdit, že jsme u toho byli. Začínáme-li rokem 1968, má to své dobré důvody ve světovém i československém kontextu. A jaký letopočet nabídneme příště? Přejte si, dáme na vás!" Jaromír Tůma (ročník 1946), editor -PINK FLOYD,LED ZEPPELIN,THE DOORS,ROLLING STONES,THE BEATLES,FLEETWOOD MAC, BEACH BOYS, CREAM, MONKEES, IRON BUTTERFLY,THE WHO, OLYMPIC, JUVENTUS,KAREL KRYL,MATADORS,FRANK ZAPPA,ARETHA FRANKLIN,BOB DYLAN,BEE GEES. Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1969 - Almanach - časopis 2018 ROCK HISTORY - 1969 - Almanach - časopis. Vyšlo 14.05.2018 Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1969 - Almanach - časopis 2018 ROCK HISTORY - 1969 - Almanach - časopis. Vyšlo 14.05.2018 Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1969 - Almanach - časopis 2018 ROCK HISTORY - 1969 - Almanach - časopis. Vyšlo 14.05.2018 Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1969 - Almanach - časopis 2018 ROCK HISTORY - 1969 - Almanach - časopis. Vyšlo 14.05.2018 Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1971 - Almanach - časopis 2020 Fantastický 124 stránkový almanach, niečo medzi časopisom a knihou formátu A4. Tento skvelý český počin vychádza raz štvrťročne a pojednáva a kultových kapelách a ich albumoch, viazaných k danému roku, o ktorom almanach pojednáva. A nielen to.Okrem albumov sa píše veľmi pútavo aj o histórii umelcov viazaných k danému roku. Čo sa všetko udialo v živote kapely, čo všetko nahrala.Keď nahrala v danom jednom roku 2 albumy,tak sa píše o 2 albumoch. Čitateľ sa dozvie veľa zaujímavého zo života umelcov ako o tých najznámejších kapelách, tak aj o tých menej známych, o ktorých sa dosiaľ v našich končinách veľa nenapísalo. Je tu toľko skvelého čítania , že to prečítate jedným dychom. 4/5 almanachu pojednáva o rockových kapelách zahraničných. A cca 1/5 tvoria tuzemské kapely, ako napr. Blue Effect, Jazz Q, Mišík, C& K Vocal, Michal Prokop atď. Vašlo 28.2.2020. Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1971 - Almanach - časopis 2020 Fantastický 124 stránkový almanach, niečo medzi časopisom a knihou formátu A4. Tento skvelý český počin vychádza raz štvrťročne a pojednáva a kultových kapelách a ich albumoch, viazaných k danému roku, o ktorom almanach pojednáva. A nielen to.Okrem albumov sa píše veľmi pútavo aj o histórii umelcov viazaných k danému roku. Čo sa všetko udialo v živote kapely, čo všetko nahrala.Keď nahrala v danom jednom roku 2 albumy,tak sa píše o 2 albumoch. Čitateľ sa dozvie veľa zaujímavého zo života umelcov ako o tých najznámejších kapelách, tak aj o tých menej známych, o ktorých sa dosiaľ v našich končinách veľa nenapísalo. Je tu toľko skvelého čítania , že to prečítate jedným dychom. 4/5 almanachu pojednáva o rockových kapelách zahraničných. A cca 1/5 tvoria tuzemské kapely, ako napr. Blue Effect, Jazz Q, Mišík, C& K Vocal, Michal Prokop atď. Vašlo 28.2.2020. Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1972- Almanach - - Titulná strana - FLAMENGO júl 2022 Najnovšie skvelé čítanie jedného z najdôležitejších rokov v dejinách rockovej hudby. Detailne rozobrané kľúčové albumy tohto roku od legiend DEEP PURPLE, URIAH HEEP, GENESIS, EMERSON LAKE AND PALMER, ROLLING STONES, ROXY MUSIC, BLACK SABBATH, SLADE, T.REX atď... Dvacáté páté vydání Rock History dělí od následujícího ročníku více než pět let a ledaco se za tu dobu změnilo. Rock History 1973 vyšla 30. května 2017 jako druhá v pořadí. Původním záměrem bylo po vzoru obdobných západoevropských sérií do obsahu co nejvíce zapojit dobové články z domácích hudebních časopisů. To nebylo obtížné u historicky prvního čísla Rock History 1968, které těžilo z uvolněných časů pražského jara, ale limity ukázal hned normalizační ročník 1973, kdy rockové desky v Československu prakticky nevycházely a psát o nich bylo nepatřičné. Možná právě proto byly do Rock History 1973 „odkloněny“ dvě důležité desky, jež nyní patří do našeho roku 1972 – Kuře v hodinkách, jediné album, které natočilo Flamengo s Vladimírem Mišíkem, a Zelená pošta, tedy výsledek znovunavázané spolupráce dvojice Pavol Hammel a Marián Varga s malým přispěním Radima Hladíka. Tunel kopaný ze dvou stran se podařilo bez větších průniků v obsahu víceméně navázat. Příslovečnou výjimku tvoří obě alba, jež naštěstí v Rock History 1973 nedostala ve společném článku prostor odpovídající jejich umístění v bodované padesátce doposud jediné reprezentativní ankety Československá deska desek aneb To nejlepší za čtvrt století, jejíž výsledky začátkem roku 1991 otiskl Rock & Pop. Rozdílnou váhu samozřejmě má, že obě desky od sebe dělí čtyřicet pět míst, když Kuře v hodinkách skončilo za vítězným Krylovým „Bratříčkem“ a Strakou v hrsti Pražského výběru. V titulním článku Ondřeje Bezra si tentokrát o Flamengu počtete mnohem víc. Oproti ročníkům staršího data také přibylo alb, která nechytala bronz na výsluní hitparád, ale pro další vývoj rocku byla důležitější než leckteré multiplatinové bestsellery. V Rock History 1972 je to kupříkladu případ desek nastupující „krautrockové“ generace západoněmeckých kapel i trvalek britského folk rocku. Páteřní jsou samozřejmě alba ze zlatého fondu populární hudby, která v obsahu převažují. Stačí namátkou jmenovat Davida Bowieho, jemuž převtělení do Ziggyho Stardusta přineslo po letech zasloužený ohlas, Deep Purple, kteří skvělou formu potvrdili stěžejním studiovým albem i výtečným živákem z japonského turné, nebo The Rolling Stones, kteří na rozdíl od generačních souputníků The Beatles lépe hospodařili s dechem, což kapele kolem Micka Jaggera a Keitha Richardse vychází dodnes. Důležitými kapitolami do artrockové učebnice přispěli Genesis, Gentle Giant, Emerson, Lake & Palmer, Jethro Tull anebo Yes. Tíživý normalizační rok naštěstí u nás kromě zmíněných milníků alespoň trochu projasnila alba Hany a Petra Ulrychových nebo Petra Nováka. Připomenout se sluší i neprávem opomíjené Gattch, jejichž jediné eponymní album připomíná, že art rock nebyl na Slovensku výsadou jen skupiny Collegium Musicum. V roce, který byl v západním světě na silná alba mimořádně bohatý, si však tuzemští bigbíťáci nutně říkali, že nemusí pršet, jen když kape. PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1972- Almanach - - Titulná strana - FLAMENGO júl 2022 Najnovšie skvelé čítanie jedného z najdôležitejších rokov v dejinách rockovej hudby. Detailne rozobrané kľúčové albumy tohto roku od legiend DEEP PURPLE, URIAH HEEP, GENESIS, EMERSON LAKE AND PALMER, ROLLING STONES, ROXY MUSIC, BLACK SABBATH, SLADE, T.REX atď... Dvacáté páté vydání Rock History dělí od následujícího ročníku více než pět let a ledaco se za tu dobu změnilo. Rock History 1973 vyšla 30. května 2017 jako druhá v pořadí. Původním záměrem bylo po vzoru obdobných západoevropských sérií do obsahu co nejvíce zapojit dobové články z domácích hudebních časopisů. To nebylo obtížné u historicky prvního čísla Rock History 1968, které těžilo z uvolněných časů pražského jara, ale limity ukázal hned normalizační ročník 1973, kdy rockové desky v Československu prakticky nevycházely a psát o nich bylo nepatřičné. Možná právě proto byly do Rock History 1973 „odkloněny“ dvě důležité desky, jež nyní patří do našeho roku 1972 – Kuře v hodinkách, jediné album, které natočilo Flamengo s Vladimírem Mišíkem, a Zelená pošta, tedy výsledek znovunavázané spolupráce dvojice Pavol Hammel a Marián Varga s malým přispěním Radima Hladíka. Tunel kopaný ze dvou stran se podařilo bez větších průniků v obsahu víceméně navázat. Příslovečnou výjimku tvoří obě alba, jež naštěstí v Rock History 1973 nedostala ve společném článku prostor odpovídající jejich umístění v bodované padesátce doposud jediné reprezentativní ankety Československá deska desek aneb To nejlepší za čtvrt století, jejíž výsledky začátkem roku 1991 otiskl Rock & Pop. Rozdílnou váhu samozřejmě má, že obě desky od sebe dělí čtyřicet pět míst, když Kuře v hodinkách skončilo za vítězným Krylovým „Bratříčkem“ a Strakou v hrsti Pražského výběru. V titulním článku Ondřeje Bezra si tentokrát o Flamengu počtete mnohem víc. Oproti ročníkům staršího data také přibylo alb, která nechytala bronz na výsluní hitparád, ale pro další vývoj rocku byla důležitější než leckteré multiplatinové bestsellery. V Rock History 1972 je to kupříkladu případ desek nastupující „krautrockové“ generace západoněmeckých kapel i trvalek britského folk rocku. Páteřní jsou samozřejmě alba ze zlatého fondu populární hudby, která v obsahu převažují. Stačí namátkou jmenovat Davida Bowieho, jemuž převtělení do Ziggyho Stardusta přineslo po letech zasloužený ohlas, Deep Purple, kteří skvělou formu potvrdili stěžejním studiovým albem i výtečným živákem z japonského turné, nebo The Rolling Stones, kteří na rozdíl od generačních souputníků The Beatles lépe hospodařili s dechem, což kapele kolem Micka Jaggera a Keitha Richardse vychází dodnes. Důležitými kapitolami do artrockové učebnice přispěli Genesis, Gentle Giant, Emerson, Lake & Palmer, Jethro Tull anebo Yes. Tíživý normalizační rok naštěstí u nás kromě zmíněných milníků alespoň trochu projasnila alba Hany a Petra Ulrychových nebo Petra Nováka. Připomenout se sluší i neprávem opomíjené Gattch, jejichž jediné eponymní album připomíná, že art rock nebyl na Slovensku výsadou jen skupiny Collegium Musicum. V roce, který byl v západním světě na silná alba mimořádně bohatý, si však tuzemští bigbíťáci nutně říkali, že nemusí pršet, jen když kape. PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1972- Almanach - Titulná strana - FLAMENGO júl 2022 Najnovšie skvelé čítanie jedného z najdôležitejších rokov v dejinách rockovej hudby. Detailne rozobrané kľúčové albumy tohto roku od legiend DEEP PURPLE, URIAH HEEP, GENESIS, EMERSON LAKE AND PALMER, ROLLING STONES, ROXY MUSIC, BLACK SABBATH, SLADE, T.REX atď... Dvacáté páté vydání Rock History dělí od následujícího ročníku více než pět let a ledaco se za tu dobu změnilo. Rock History 1973 vyšla 30. května 2017 jako druhá v pořadí. Původním záměrem bylo po vzoru obdobných západoevropských sérií do obsahu co nejvíce zapojit dobové články z domácích hudebních časopisů. To nebylo obtížné u historicky prvního čísla Rock History 1968, které těžilo z uvolněných časů pražského jara, ale limity ukázal hned normalizační ročník 1973, kdy rockové desky v Československu prakticky nevycházely a psát o nich bylo nepatřičné. Možná právě proto byly do Rock History 1973 „odkloněny“ dvě důležité desky, jež nyní patří do našeho roku 1972 – Kuře v hodinkách, jediné album, které natočilo Flamengo s Vladimírem Mišíkem, a Zelená pošta, tedy výsledek znovunavázané spolupráce dvojice Pavol Hammel a Marián Varga s malým přispěním Radima Hladíka. Tunel kopaný ze dvou stran se podařilo bez větších průniků v obsahu víceméně navázat. Příslovečnou výjimku tvoří obě alba, jež naštěstí v Rock History 1973 nedostala ve společném článku prostor odpovídající jejich umístění v bodované padesátce doposud jediné reprezentativní ankety Československá deska desek aneb To nejlepší za čtvrt století, jejíž výsledky začátkem roku 1991 otiskl Rock & Pop. Rozdílnou váhu samozřejmě má, že obě desky od sebe dělí čtyřicet pět míst, když Kuře v hodinkách skončilo za vítězným Krylovým „Bratříčkem“ a Strakou v hrsti Pražského výběru. V titulním článku Ondřeje Bezra si tentokrát o Flamengu počtete mnohem víc. Oproti ročníkům staršího data také přibylo alb, která nechytala bronz na výsluní hitparád, ale pro další vývoj rocku byla důležitější než leckteré multiplatinové bestsellery. V Rock History 1972 je to kupříkladu případ desek nastupující „krautrockové“ generace západoněmeckých kapel i trvalek britského folk rocku. Páteřní jsou samozřejmě alba ze zlatého fondu populární hudby, která v obsahu převažují. Stačí namátkou jmenovat Davida Bowieho, jemuž převtělení do Ziggyho Stardusta přineslo po letech zasloužený ohlas, Deep Purple, kteří skvělou formu potvrdili stěžejním studiovým albem i výtečným živákem z japonského turné, nebo The Rolling Stones, kteří na rozdíl od generačních souputníků The Beatles lépe hospodařili s dechem, což kapele kolem Micka Jaggera a Keitha Richardse vychází dodnes. Důležitými kapitolami do artrockové učebnice přispěli Genesis, Gentle Giant, Emerson, Lake & Palmer, Jethro Tull anebo Yes. Tíživý normalizační rok naštěstí u nás kromě zmíněných milníků alespoň trochu projasnila alba Hany a Petra Ulrychových nebo Petra Nováka. Připomenout se sluší i neprávem opomíjené Gattch, jejichž jediné eponymní album připomíná, že art rock nebyl na Slovensku výsadou jen skupiny Collegium Musicum. V roce, který byl v západním světě na silná alba mimořádně bohatý, si však tuzemští bigbíťáci nutně říkali, že nemusí pršet, jen když kape. PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1973 - Almanach - časopis 2017 ROCK HISTORY - 1973 - Almanach - časopis. Vyšlo 30.05.2017Nový,zapečatený časopis. Válka ve Vietnamu skončila a píseň Johna Lennona Happy Christmas – War Is Over dostala novou auru. Přesto hudební branže v námi sledovaných zemích vstupovala do roku 1973 s nemalými obavami. A opravdu, nebyl to rok veskrze dobrých zpráv. Ještě že se mnohé Jobovy zvěsti nepotvrdily. Jako ta, kterou rozšířil Melody Maker o smrti Alice Coopera. Některé informace měly racionální jádro, jenom nepočítaly s vrtkavostí lidské psýchy, která ráno rozhodne a večer je všechno jinak. Plácnutím do větru byla tehdejší prohlášení Davida Bowieho, Leonarda Cohena či Neila Younga o konci profesionální dráhy – všichni vloni představili nové desky, jenomže... však víte. Bowie zemřel 10. ledna 2016, dva dny po vydání svého 25. studiového alba Blackstar. Cena Brit Award pro album roku má v takové souvislosti hořkou příchuť. Ani Cohen ve dvaaosmdesáti nebyl zralý pro smrt, jak o tom svědčí náboj jeho 14. alba You Want It Darker. Přesto se sotva vyhneme myšlence, že 44letý interval mezi roky 1973 a 2017 je právě ten úsek života, který je umělci vyhrazen od vrcholně tvůrčího období až po – žel – přece jen předčasný skon. Keith Emerson, Paul Kantner, Prince, Leon Russell, Glenn Frey, Radim Hladík, Larry Coryell, Rick Parfitt, Greg Lake, John Wetton a další jsou toho důkazem. Rok 1973 vystavil do popředí ještě jednu kontroverzní vlastnost. Rock se nevyvíjel přímočaře po linii k vyšší umělecké úrovni a náročnosti. Jen se podívejte do přehledů hitparád, jak se v nich prosazovaly pro mnohé nesnesitelné, primitivní, fintivé hvězdy glam rocku, kde se pro označení „glam“ snad nejlépe jako český protějšek hodí „pozlátko“. V tom je ovšem výhoda naší opožděné ročenky, abychom si nad jejími stránkami uvědomili, že ve chvílích, kdy rock‘n‘roll příliš odbočí na „seriózní“ dráhu, dostavuje se odplata anebo pohroma v podobě garáže, glamu či punku. Odstup let nám ukazuje, že hlavní rockové proudy se beztak časem skamarádí a docela dobře snesou. Dokonce se navzájem inspirují. Glam rock „made in 1973“ měl ostatně své nepopiratelné umělecké špičky, jako byli T. Rex, Roxy Music a David Bowie alias Ziggy Stardust & The Spiders From Mars. Situace v Československu byla o to komplikovanější, že do kulturního prostředí tvrdě a neomaleně zasahovala „normalizace“ politického života, jen zčásti vyvolaná náklonem hlavní okupačních tanků. Z dob Rakouska-Uherska vypěstované fízlovské a udavačské geny ožily v české krvi silou nečekanou a přejmenovávání anglických názvů kapel bylo ještě to nejméně bolestné, co náš rock potkalo. Mnozí řešili nesnesitelné poměry odchodem do zahraničí, jiní se podřídili a vstoupili do doprovodných skupin zpěváků „neškodného“ popového mainstreamu. Ti instrumentálně nejzdatnější hledali východisko ve spojení s trpěnými, protože přece jen okrajovými proudy, jako byl jazz. Evropské obzory se pro nejlepší skupiny zúžily na hranice „socialistického tábora“, jehož nejlepší rockeři, zejména z Polska a Maďarska, nám najednou ukazovali, jak pozorné a přičinlivé jsme v nich v minulosti měli žáky. Řízný rock přežíval hlavně na tancovačkách v podání regionálních „uriášů“. I to snad bylo více k užitku než švejkovina v podobě problematické vlny českého bubblegumu, která se proti úřední sprostotě obrnila svatou prostotou. Ježek, ježek, ježek se má. JAROMÍR TŮMA, EDITOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1973 - Almanach - časopis 2017 ROCK HISTORY - 1973 - Almanach - časopis. Vyšlo 30.05.2017. Nový,zapečatený časopis. Válka ve Vietnamu skončila a píseň Johna Lennona Happy Christmas – War Is Over dostala novou auru. Přesto hudební branže v námi sledovaných zemích vstupovala do roku 1973 s nemalými obavami. A opravdu, nebyl to rok veskrze dobrých zpráv. Ještě že se mnohé Jobovy zvěsti nepotvrdily. Jako ta, kterou rozšířil Melody Maker o smrti Alice Coopera. Některé informace měly racionální jádro, jenom nepočítaly s vrtkavostí lidské psýchy, která ráno rozhodne a večer je všechno jinak. Plácnutím do větru byla tehdejší prohlášení Davida Bowieho, Leonarda Cohena či Neila Younga o konci profesionální dráhy – všichni vloni představili nové desky, jenomže... však víte. Bowie zemřel 10. ledna 2016, dva dny po vydání svého 25. studiového alba Blackstar. Cena Brit Award pro album roku má v takové souvislosti hořkou příchuť. Ani Cohen ve dvaaosmdesáti nebyl zralý pro smrt, jak o tom svědčí náboj jeho 14. alba You Want It Darker. Přesto se sotva vyhneme myšlence, že 44letý interval mezi roky 1973 a 2017 je právě ten úsek života, který je umělci vyhrazen od vrcholně tvůrčího období až po – žel – přece jen předčasný skon. Keith Emerson, Paul Kantner, Prince, Leon Russell, Glenn Frey, Radim Hladík, Larry Coryell, Rick Parfitt, Greg Lake, John Wetton a další jsou toho důkazem. Rok 1973 vystavil do popředí ještě jednu kontroverzní vlastnost. Rock se nevyvíjel přímočaře po linii k vyšší umělecké úrovni a náročnosti. Jen se podívejte do přehledů hitparád, jak se v nich prosazovaly pro mnohé nesnesitelné, primitivní, fintivé hvězdy glam rocku, kde se pro označení „glam“ snad nejlépe jako český protějšek hodí „pozlátko“. V tom je ovšem výhoda naší opožděné ročenky, abychom si nad jejími stránkami uvědomili, že ve chvílích, kdy rock‘n‘roll příliš odbočí na „seriózní“ dráhu, dostavuje se odplata anebo pohroma v podobě garáže, glamu či punku. Odstup let nám ukazuje, že hlavní rockové proudy se beztak časem skamarádí a docela dobře snesou. Dokonce se navzájem inspirují. Glam rock „made in 1973“ měl ostatně své nepopiratelné umělecké špičky, jako byli T. Rex, Roxy Music a David Bowie alias Ziggy Stardust & The Spiders From Mars. Situace v Československu byla o to komplikovanější, že do kulturního prostředí tvrdě a neomaleně zasahovala „normalizace“ politického života, jen zčásti vyvolaná náklonem hlavní okupačních tanků. Z dob Rakouska-Uherska vypěstované fízlovské a udavačské geny ožily v české krvi silou nečekanou a přejmenovávání anglických názvů kapel bylo ještě to nejméně bolestné, co náš rock potkalo. Mnozí řešili nesnesitelné poměry odchodem do zahraničí, jiní se podřídili a vstoupili do doprovodných skupin zpěváků „neškodného“ popového mainstreamu. Ti instrumentálně nejzdatnější hledali východisko ve spojení s trpěnými, protože přece jen okrajovými proudy, jako byl jazz. Evropské obzory se pro nejlepší skupiny zúžily na hranice „socialistického tábora“, jehož nejlepší rockeři, zejména z Polska a Maďarska, nám najednou ukazovali, jak pozorné a přičinlivé jsme v nich v minulosti měli žáky. Řízný rock přežíval hlavně na tancovačkách v podání regionálních „uriášů“. I to snad bylo více k užitku než švejkovina v podobě problematické vlny českého bubblegumu, která se proti úřední sprostotě obrnila svatou prostotou. Ježek, ježek, ježek se má. JAROMÍR TŮMA, EDITOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1974 - Almanach - časopis 2018 ROCK HISTORY - 1974 - Almanach - časopis. Vyšlo 12.03.2018 Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1974 - Almanach - časopis 2018 ROCK HISTORY - 1974 - Almanach - časopis. Vyšlo 12.03.2018 Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1975 - Almanach - časopis 2017 ROCK HISTORY - 1975 - Almanach - časopis. Vyšlo 11.06.2017 Říká se, do třetice všeho dobrého. Prozatím lichotivé hodnocení prvních dvou almanachů Rock History s vročením 1968 a 1973 nás zavazuje nepolevit, ba ještě přitvrdit. I když s tou tvrdostí v rockové muzice to rok 1975 nepřeháněl, jenom vydechoval, jako když dostavníky přepřahají prostřed dlouhé štreky. Jak si Karel Deniš povšimne v naší rubrice hitparád a anket, spíše než velká alba se rodily konkrétní písničky, perly v singlové tříšti. Jako pára v hrnci mizel exhibicionismus glam rocku, jedné z dominant předchozí ročenky, ale nový fenomén ho nenahradil. Zatím, protože změny byly ve vzduchu, tušili jsme je, jen jsme je nepojmenovali. V té souvislosti je asi vhodné vysvětlit, jakou logiku má řazení jednotlivých dílů po odpichu od přelomového roku 1968. Žádnou. Vlastně ano. Vede nás potřeba bavit čtenáře, zrovna vás! Představte si, že bychom postupovali přísně chronologicky: 1969, 1970, 1971… V prvním roce někdo natočí desku, ve druhém ji vydá, ve třetím můžeme hodnotit, nakolik byla úspěšná… Trochu nuda, ne? Naše metoda „puzzle“ umožní, že na každý rok se nakonec dostane, ale jména interpretů a kapel se rychleji točí, do hry v tomto vydání vstupují AC/DC, Motörhead, Eagles, Aerosmith, Patti Smith, Steve Harley & Cockney Rebel, Rainbow – na ty bychom se jinak načekali… Schválně se podívejte na anonci na poslední stránce, čím vás příště překvapíme! Zatímco ale zahraniční rocková scéna kypí a kysá („kissá“), ta domácí nabízí pohled na planý úhor. Zplanýrovaný, přesněji řečeno, neboť každá vada má svou příčinu. „Normalizace“ (hledám jiné slovo pro vysvětlení mladším ročníkům, ale s výjimkou „utlumení“ mě už napadají jenom samé neslušné výrazy) našeho kulturního života opět pokročila, i když vláda pod befélem jedné strany to s námi myslela tak dobře, že věnovala pop music samostatné zasedání. 26. března 1975 se na své 7. plenární schůzi usnesla: „Nepodařilo se zatím vytvořit dostatek domácích hodnotných skladeb, texty písní jsou stále na nízké obsahové i jazykové úrovni, dochází k obsahovému i hudebnímu zplošťování a přetrvávají nezdravé interpretační manýry.“ Měsíčník Melodie, který byl nucen věnovat tomuto žvástu úvodník v čísle 12/1975, slíbil, že se k usnesení č. 63/75 bude podrobně vracet. Učinil jsem tak já a našel si na parlamentních stránkách příslušnou vyhlášku. Zavazovala organizace, které zjistí zdroj podzemní vody, aby o tom podaly zprávu Hydrometeorologickému ústavu v Praze. Teze, jak s těmi komedianty od bigbítu zatočit, se v těch undergroundových vodách utopily. JAROMÍR TŮMA, EDITOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1975 - Almanach - časopis 2017 ROCK HISTORY - 1975 - Almanach - časopis. Vyšlo 11.06.2017 Říká se, do třetice všeho dobrého. Prozatím lichotivé hodnocení prvních dvou almanachů Rock History s vročením 1968 a 1973 nás zavazuje nepolevit, ba ještě přitvrdit. I když s tou tvrdostí v rockové muzice to rok 1975 nepřeháněl, jenom vydechoval, jako když dostavníky přepřahají prostřed dlouhé štreky. Jak si Karel Deniš povšimne v naší rubrice hitparád a anket, spíše než velká alba se rodily konkrétní písničky, perly v singlové tříšti. Jako pára v hrnci mizel exhibicionismus glam rocku, jedné z dominant předchozí ročenky, ale nový fenomén ho nenahradil. Zatím, protože změny byly ve vzduchu, tušili jsme je, jen jsme je nepojmenovali. V té souvislosti je asi vhodné vysvětlit, jakou logiku má řazení jednotlivých dílů po odpichu od přelomového roku 1968. Žádnou. Vlastně ano. Vede nás potřeba bavit čtenáře, zrovna vás! Představte si, že bychom postupovali přísně chronologicky: 1969, 1970, 1971… V prvním roce někdo natočí desku, ve druhém ji vydá, ve třetím můžeme hodnotit, nakolik byla úspěšná… Trochu nuda, ne? Naše metoda „puzzle“ umožní, že na každý rok se nakonec dostane, ale jména interpretů a kapel se rychleji točí, do hry v tomto vydání vstupují AC/DC, Motörhead, Eagles, Aerosmith, Patti Smith, Steve Harley & Cockney Rebel, Rainbow – na ty bychom se jinak načekali… Schválně se podívejte na anonci na poslední stránce, čím vás příště překvapíme! Zatímco ale zahraniční rocková scéna kypí a kysá („kissá“), ta domácí nabízí pohled na planý úhor. Zplanýrovaný, přesněji řečeno, neboť každá vada má svou příčinu. „Normalizace“ (hledám jiné slovo pro vysvětlení mladším ročníkům, ale s výjimkou „utlumení“ mě už napadají jenom samé neslušné výrazy) našeho kulturního života opět pokročila, i když vláda pod befélem jedné strany to s námi myslela tak dobře, že věnovala pop music samostatné zasedání. 26. března 1975 se na své 7. plenární schůzi usnesla: „Nepodařilo se zatím vytvořit dostatek domácích hodnotných skladeb, texty písní jsou stále na nízké obsahové i jazykové úrovni, dochází k obsahovému i hudebnímu zplošťování a přetrvávají nezdravé interpretační manýry.“ Měsíčník Melodie, který byl nucen věnovat tomuto žvástu úvodník v čísle 12/1975, slíbil, že se k usnesení č. 63/75 bude podrobně vracet. Učinil jsem tak já a našel si na parlamentních stránkách příslušnou vyhlášku. Zavazovala organizace, které zjistí zdroj podzemní vody, aby o tom podaly zprávu Hydrometeorologickému ústavu v Praze. Teze, jak s těmi komedianty od bigbítu zatočit, se v těch undergroundových vodách utopily. JAROMÍR TŮMA, EDITOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1975 - Almanach - časopis 2017 ROCK HISTORY - 1975 - Almanach - časopis. Vyšlo 11.06.2017 Říká se, do třetice všeho dobrého. Prozatím lichotivé hodnocení prvních dvou almanachů Rock History s vročením 1968 a 1973 nás zavazuje nepolevit, ba ještě přitvrdit. I když s tou tvrdostí v rockové muzice to rok 1975 nepřeháněl, jenom vydechoval, jako když dostavníky přepřahají prostřed dlouhé štreky. Jak si Karel Deniš povšimne v naší rubrice hitparád a anket, spíše než velká alba se rodily konkrétní písničky, perly v singlové tříšti. Jako pára v hrnci mizel exhibicionismus glam rocku, jedné z dominant předchozí ročenky, ale nový fenomén ho nenahradil. Zatím, protože změny byly ve vzduchu, tušili jsme je, jen jsme je nepojmenovali. V té souvislosti je asi vhodné vysvětlit, jakou logiku má řazení jednotlivých dílů po odpichu od přelomového roku 1968. Žádnou. Vlastně ano. Vede nás potřeba bavit čtenáře, zrovna vás! Představte si, že bychom postupovali přísně chronologicky: 1969, 1970, 1971… V prvním roce někdo natočí desku, ve druhém ji vydá, ve třetím můžeme hodnotit, nakolik byla úspěšná… Trochu nuda, ne? Naše metoda „puzzle“ umožní, že na každý rok se nakonec dostane, ale jména interpretů a kapel se rychleji točí, do hry v tomto vydání vstupují AC/DC, Motörhead, Eagles, Aerosmith, Patti Smith, Steve Harley & Cockney Rebel, Rainbow – na ty bychom se jinak načekali… Schválně se podívejte na anonci na poslední stránce, čím vás příště překvapíme! Zatímco ale zahraniční rocková scéna kypí a kysá („kissá“), ta domácí nabízí pohled na planý úhor. Zplanýrovaný, přesněji řečeno, neboť každá vada má svou příčinu. „Normalizace“ (hledám jiné slovo pro vysvětlení mladším ročníkům, ale s výjimkou „utlumení“ mě už napadají jenom samé neslušné výrazy) našeho kulturního života opět pokročila, i když vláda pod befélem jedné strany to s námi myslela tak dobře, že věnovala pop music samostatné zasedání. 26. března 1975 se na své 7. plenární schůzi usnesla: „Nepodařilo se zatím vytvořit dostatek domácích hodnotných skladeb, texty písní jsou stále na nízké obsahové i jazykové úrovni, dochází k obsahovému i hudebnímu zplošťování a přetrvávají nezdravé interpretační manýry.“ Měsíčník Melodie, který byl nucen věnovat tomuto žvástu úvodník v čísle 12/1975, slíbil, že se k usnesení č. 63/75 bude podrobně vracet. Učinil jsem tak já a našel si na parlamentních stránkách příslušnou vyhlášku. Zavazovala organizace, které zjistí zdroj podzemní vody, aby o tom podaly zprávu Hydrometeorologickému ústavu v Praze. Teze, jak s těmi komedianty od bigbítu zatočit, se v těch undergroundových vodách utopily. JAROMÍR TŮMA, EDITOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1976 - Almanach - časopis 2019 ROCK HISTORY - 1976 - Almanach - časopis. Vyšlo 15.03.2019 Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1976 - Almanach - časopis 2019 ROCK HISTORY - 1976 - Almanach - časopis. Vyšlo 15.03.2019 Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1978 -Almanach - Titulná strana - THE POLICE 2023 30. jún - 1985 - Punkové vlny, které byly na obou stranách Atlantiku různě nafázované, už v roce 1978 opadly, ale vzdouvala se vlna další, zvaná nová, která přinesla příval dalších kapel. A nutno dodat, že mnohem různorodějších. Sdílely však punkový étos, snahu vymanit se z mantinelů hudebního byznysu. Výjimky samozřejmě potvrzovaly pravidlo. Třeba The Police zrodil chladný kalkul, ale talentovaní muzikanti chytili příležitost za pačesy a od albového debutu Outlandos d’Amour produkovali kvalitu, která početným teenagerským fanouškům tříbila vkus. Podobných příkladů bychom našli napříč rockovou historií samozřejmě víc, stačí jmenovat The Beatles. Na druhou stranu přísloví o cestě do pekla dlážděné dobrými úmysly má obecnou platnost a řada nových kapel šla brzy na ruku nadnárodním vydavatelstvím. Vůči novovlnné komerci se začalo v New Yorku vymezovat hnutí no wave s živou hudbou, která spadala do klubového podzemí a udržela kontinuitu rockových výbojů v nejlidnatějším městě USA od raných The Velvet Underground až po nastupující Sonic Youth. Ale jak říkával jeden z hlavních představitelů francouzské (jak jinak než filmové) nové vlny, režisér Claude Chabrol: „Neexistují žádné vlny, jen oceán.“ A hudbu je radno dělit pouze na dva druhy – dobrou a špatnou. S gruntovním rockem amerického střihu se trendům navzdory prosadila britská skupina Dire Straits, u níž se dosavadní prodeje všech alb po celém světě odhadují na sto dvacet milionů kusů. Postpunkovému kvasu se vymykala i debutantka Kate Bush a osobností, které si prošlapávaly vlastní cestu, bychom našli mnohem víc. Po tuhé normalizační pětiletce, kterou zahájily na prahu sedmdesátých let kádrové prověrky, se už začínalo blýskat na časy i v tehdejším Československu. Rok 1978 byl na povedená či alespoň zajímavá alba silný, i když šlo jen o šťastnou souhru okolností. Jan Spálený vystoupil s Edisonem ze stínu hudebního režiséra, podepsaného pod řadou našich milníků včetně Kuřete v hodinkách či Města Er. Trio Marsyas dalo ve studiu akustickým písničkám, jak je znalo klubové publikum, další rozměr. Počinem byl také sólový debut Super-robot kytaristy Oty Petřiny, jinak autora hudby a sidemana na jiné prvotině, kterou byl Motorest začínající Petry Janů. Zpestření představoval živák Katapultu, byť triu s frontmanem Oldou Říhou kritici chybně prorokovali maximálně rok života. Kvalita vznikala také mimo ediční plány druhdy státních vydavatelství. V šedé zóně se dařilo volné písničkářské sešlosti Čundergrund i amatérským kapelám Amalgam a Švehlík, které se představily na Pražských jazzových dnech. The Plastic People Of The Universe pak v undergroundu zrodili Pašijové hry velikonoční, jeden ze svých majstrštyků. NOVÝ ZABALENÝ ČASOPIS. PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1978 -Almanach - Titulná strana - THE POLICE 2023 30. jún - 1985 - Punkové vlny, které byly na obou stranách Atlantiku různě nafázované, už v roce 1978 opadly, ale vzdouvala se vlna další, zvaná nová, která přinesla příval dalších kapel. A nutno dodat, že mnohem různorodějších. Sdílely však punkový étos, snahu vymanit se z mantinelů hudebního byznysu. Výjimky samozřejmě potvrzovaly pravidlo. Třeba The Police zrodil chladný kalkul, ale talentovaní muzikanti chytili příležitost za pačesy a od albového debutu Outlandos d’Amour produkovali kvalitu, která početným teenagerským fanouškům tříbila vkus. Podobných příkladů bychom našli napříč rockovou historií samozřejmě víc, stačí jmenovat The Beatles. Na druhou stranu přísloví o cestě do pekla dlážděné dobrými úmysly má obecnou platnost a řada nových kapel šla brzy na ruku nadnárodním vydavatelstvím. Vůči novovlnné komerci se začalo v New Yorku vymezovat hnutí no wave s živou hudbou, která spadala do klubového podzemí a udržela kontinuitu rockových výbojů v nejlidnatějším městě USA od raných The Velvet Underground až po nastupující Sonic Youth. Ale jak říkával jeden z hlavních představitelů francouzské (jak jinak než filmové) nové vlny, režisér Claude Chabrol: „Neexistují žádné vlny, jen oceán.“ A hudbu je radno dělit pouze na dva druhy – dobrou a špatnou. S gruntovním rockem amerického střihu se trendům navzdory prosadila britská skupina Dire Straits, u níž se dosavadní prodeje všech alb po celém světě odhadují na sto dvacet milionů kusů. Postpunkovému kvasu se vymykala i debutantka Kate Bush a osobností, které si prošlapávaly vlastní cestu, bychom našli mnohem víc. Po tuhé normalizační pětiletce, kterou zahájily na prahu sedmdesátých let kádrové prověrky, se už začínalo blýskat na časy i v tehdejším Československu. Rok 1978 byl na povedená či alespoň zajímavá alba silný, i když šlo jen o šťastnou souhru okolností. Jan Spálený vystoupil s Edisonem ze stínu hudebního režiséra, podepsaného pod řadou našich milníků včetně Kuřete v hodinkách či Města Er. Trio Marsyas dalo ve studiu akustickým písničkám, jak je znalo klubové publikum, další rozměr. Počinem byl také sólový debut Super-robot kytaristy Oty Petřiny, jinak autora hudby a sidemana na jiné prvotině, kterou byl Motorest začínající Petry Janů. Zpestření představoval živák Katapultu, byť triu s frontmanem Oldou Říhou kritici chybně prorokovali maximálně rok života. Kvalita vznikala také mimo ediční plány druhdy státních vydavatelství. V šedé zóně se dařilo volné písničkářské sešlosti Čundergrund i amatérským kapelám Amalgam a Švehlík, které se představily na Pražských jazzových dnech. The Plastic People Of The Universe pak v undergroundu zrodili Pašijové hry velikonoční, jeden ze svých majstrštyků. NOVÝ ZABALENÝ ČASOPIS. PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1978 -Almanach - Titulná strana - THE POLICE 2023 30. jún - 1985 - Punkové vlny, které byly na obou stranách Atlantiku různě nafázované, už v roce 1978 opadly, ale vzdouvala se vlna další, zvaná nová, která přinesla příval dalších kapel. A nutno dodat, že mnohem různorodějších. Sdílely však punkový étos, snahu vymanit se z mantinelů hudebního byznysu. Výjimky samozřejmě potvrzovaly pravidlo. Třeba The Police zrodil chladný kalkul, ale talentovaní muzikanti chytili příležitost za pačesy a od albového debutu Outlandos d’Amour produkovali kvalitu, která početným teenagerským fanouškům tříbila vkus. Podobných příkladů bychom našli napříč rockovou historií samozřejmě víc, stačí jmenovat The Beatles. Na druhou stranu přísloví o cestě do pekla dlážděné dobrými úmysly má obecnou platnost a řada nových kapel šla brzy na ruku nadnárodním vydavatelstvím. Vůči novovlnné komerci se začalo v New Yorku vymezovat hnutí no wave s živou hudbou, která spadala do klubového podzemí a udržela kontinuitu rockových výbojů v nejlidnatějším městě USA od raných The Velvet Underground až po nastupující Sonic Youth. Ale jak říkával jeden z hlavních představitelů francouzské (jak jinak než filmové) nové vlny, režisér Claude Chabrol: „Neexistují žádné vlny, jen oceán.“ A hudbu je radno dělit pouze na dva druhy – dobrou a špatnou. S gruntovním rockem amerického střihu se trendům navzdory prosadila britská skupina Dire Straits, u níž se dosavadní prodeje všech alb po celém světě odhadují na sto dvacet milionů kusů. Postpunkovému kvasu se vymykala i debutantka Kate Bush a osobností, které si prošlapávaly vlastní cestu, bychom našli mnohem víc. Po tuhé normalizační pětiletce, kterou zahájily na prahu sedmdesátých let kádrové prověrky, se už začínalo blýskat na časy i v tehdejším Československu. Rok 1978 byl na povedená či alespoň zajímavá alba silný, i když šlo jen o šťastnou souhru okolností. Jan Spálený vystoupil s Edisonem ze stínu hudebního režiséra, podepsaného pod řadou našich milníků včetně Kuřete v hodinkách či Města Er. Trio Marsyas dalo ve studiu akustickým písničkám, jak je znalo klubové publikum, další rozměr. Počinem byl také sólový debut Super-robot kytaristy Oty Petřiny, jinak autora hudby a sidemana na jiné prvotině, kterou byl Motorest začínající Petry Janů. Zpestření představoval živák Katapultu, byť triu s frontmanem Oldou Říhou kritici chybně prorokovali maximálně rok života. Kvalita vznikala také mimo ediční plány druhdy státních vydavatelství. V šedé zóně se dařilo volné písničkářské sešlosti Čundergrund i amatérským kapelám Amalgam a Švehlík, které se představily na Pražských jazzových dnech. The Plastic People Of The Universe pak v undergroundu zrodili Pašijové hry velikonoční, jeden ze svých majstrštyků. NOVÝ ZABALENÝ ČASOPIS. PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1978 -Almanach - Titulná strana - THE POLICE 2023 30. jún - 1985 - Punkové vlny, které byly na obou stranách Atlantiku různě nafázované, už v roce 1978 opadly, ale vzdouvala se vlna další, zvaná nová, která přinesla příval dalších kapel. A nutno dodat, že mnohem různorodějších. Sdílely však punkový étos, snahu vymanit se z mantinelů hudebního byznysu. Výjimky samozřejmě potvrzovaly pravidlo. Třeba The Police zrodil chladný kalkul, ale talentovaní muzikanti chytili příležitost za pačesy a od albového debutu Outlandos d’Amour produkovali kvalitu, která početným teenagerským fanouškům tříbila vkus. Podobných příkladů bychom našli napříč rockovou historií samozřejmě víc, stačí jmenovat The Beatles. Na druhou stranu přísloví o cestě do pekla dlážděné dobrými úmysly má obecnou platnost a řada nových kapel šla brzy na ruku nadnárodním vydavatelstvím. Vůči novovlnné komerci se začalo v New Yorku vymezovat hnutí no wave s živou hudbou, která spadala do klubového podzemí a udržela kontinuitu rockových výbojů v nejlidnatějším městě USA od raných The Velvet Underground až po nastupující Sonic Youth. Ale jak říkával jeden z hlavních představitelů francouzské (jak jinak než filmové) nové vlny, režisér Claude Chabrol: „Neexistují žádné vlny, jen oceán.“ A hudbu je radno dělit pouze na dva druhy – dobrou a špatnou. S gruntovním rockem amerického střihu se trendům navzdory prosadila britská skupina Dire Straits, u níž se dosavadní prodeje všech alb po celém světě odhadují na sto dvacet milionů kusů. Postpunkovému kvasu se vymykala i debutantka Kate Bush a osobností, které si prošlapávaly vlastní cestu, bychom našli mnohem víc. Po tuhé normalizační pětiletce, kterou zahájily na prahu sedmdesátých let kádrové prověrky, se už začínalo blýskat na časy i v tehdejším Československu. Rok 1978 byl na povedená či alespoň zajímavá alba silný, i když šlo jen o šťastnou souhru okolností. Jan Spálený vystoupil s Edisonem ze stínu hudebního režiséra, podepsaného pod řadou našich milníků včetně Kuřete v hodinkách či Města Er. Trio Marsyas dalo ve studiu akustickým písničkám, jak je znalo klubové publikum, další rozměr. Počinem byl také sólový debut Super-robot kytaristy Oty Petřiny, jinak autora hudby a sidemana na jiné prvotině, kterou byl Motorest začínající Petry Janů. Zpestření představoval živák Katapultu, byť triu s frontmanem Oldou Říhou kritici chybně prorokovali maximálně rok života. Kvalita vznikala také mimo ediční plány druhdy státních vydavatelství. V šedé zóně se dařilo volné písničkářské sešlosti Čundergrund i amatérským kapelám Amalgam a Švehlík, které se představily na Pražských jazzových dnech. The Plastic People Of The Universe pak v undergroundu zrodili Pašijové hry velikonoční, jeden ze svých majstrštyků. NOVÝ ZABALENÝ ČASOPIS. PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1979 - Almanach - časopis 2019 Fantastický 124 stránkový almanach, niečo medzi časopisom a knihou formátu A4. Tento skvelý český počin vychádza raz štvrťročne a pojednáva a kultových kapelách a ich albumoch, viazaných k danému roku, o ktorom almanach pojednáva. A nielen to.Okrem albumov sa píše veľmi pútavo aj o histórii umelcov viazaných k danému roku. Čo sa všetko udialo v živote kapely, čo všetko nahrala.Keď nahrala v danom jednom roku 2 albumy,tak sa píše o 2 albumoch. Čitateľ sa dozvie veľa zaujímavého zo života umelcov ako o tých najznámejších kapelách, tak aj o tých menej známych, o ktorých sa dosiaľ v našich končinách veľa nenapísalo. Je tu toľko skvelého čítania , že to prečítate jedným dychom. 4/5 almanachu pojednáva o rockových kapelách zahraničných. A cca 1/5 tvoria tuzemské kapely, ako napr. Blue Effect, Jazz Q, Mišík, C& K Vocal, Michal Prokop atď. Vašlo 21.11.2019. Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1979 - Almanach - časopis 2019 Fantastický 124 stránkový almanach, niečo medzi časopisom a knihou formátu A4. Tento skvelý český počin vychádza raz štvrťročne a pojednáva a kultových kapelách a ich albumoch, viazaných k danému roku, o ktorom almanach pojednáva. A nielen to.Okrem albumov sa píše veľmi pútavo aj o histórii umelcov viazaných k danému roku. Čo sa všetko udialo v živote kapely, čo všetko nahrala.Keď nahrala v danom jednom roku 2 albumy,tak sa píše o 2 albumoch. Čitateľ sa dozvie veľa zaujímavého zo života umelcov ako o tých najznámejších kapelách, tak aj o tých menej známych, o ktorých sa dosiaľ v našich končinách veľa nenapísalo. Je tu toľko skvelého čítania , že to prečítate jedným dychom. 4/5 almanachu pojednáva o rockových kapelách zahraničných. A cca 1/5 tvoria tuzemské kapely, ako napr. Blue Effect, Jazz Q, Mišík, C& K Vocal, Michal Prokop atď. Vašlo 21.11.2019. Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1979 - Almanach - časopis 2019 Fantastický 124 stránkový almanach, niečo medzi časopisom a knihou formátu A4. Tento skvelý český počin vychádza raz štvrťročne a pojednáva a kultových kapelách a ich albumoch, viazaných k danému roku, o ktorom almanach pojednáva. A nielen to.Okrem albumov sa píše veľmi pútavo aj o histórii umelcov viazaných k danému roku. Čo sa všetko udialo v živote kapely, čo všetko nahrala.Keď nahrala v danom jednom roku 2 albumy,tak sa píše o 2 albumoch. Čitateľ sa dozvie veľa zaujímavého zo života umelcov ako o tých najznámejších kapelách, tak aj o tých menej známych, o ktorých sa dosiaľ v našich končinách veľa nenapísalo. Je tu toľko skvelého čítania , že to prečítate jedným dychom. 4/5 almanachu pojednáva o rockových kapelách zahraničných. A cca 1/5 tvoria tuzemské kapely, ako napr. Blue Effect, Jazz Q, Mišík, C& K Vocal, Michal Prokop atď. Vašlo 21.11.2019. Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1981 - Almanach - časopis 2019 ROCK HISTORY - 1991 - Almanach - časopis. Vyšlo 6.05.2019 Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1981 - Almanach - časopis 2019 ROCK HISTORY - 1991 - Almanach - časopis. Vyšlo 6.05.2019 Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1981 - Almanach - časopis 2019 ROCK HISTORY - 1991 - Almanach - časopis. Vyšlo 6.05.2019 Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1982 - Almanach - časopis 2018 ROCK HISTORY - 1982 - Almanach - časopis. Vyšlo 12.11.2018 Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1982 - Almanach - časopis 2018 ROCK HISTORY - 1982 - Almanach - časopis. Vyšlo 12.11.2018 Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1982 - Almanach - časopis 2018 ROCK HISTORY - 1982 - Almanach - časopis. Vyšlo 12.11.2018 Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1983 - Almanach - časopis 2017 ROCK HISTORY - 1983 - Almanach - časopis. Vyšlo 13.11.2017 Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1983 - Almanach - časopis 2017 ROCK HISTORY - 1983 - Almanach - časopis. Vyšlo 13.11.2017 Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1984 - Almanach - časopis 2018 ROCK HISTORY - 1984 - Almanach - časopis. Vyšlo 25.06.2018 Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1984 - Almanach - časopis 2018 ROCK HISTORY - 1984 - Almanach - časopis. Vyšlo 25.06.2018 Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1985 -Almanach 2022 december - 1985 - Hlavným článkom je veľký rockový festivaL LIVE AID - charitatívny koncert pre hladujúcu Afriku,ktorá bola zasiahnutá veľkým suchom. Rok 1985 nepřinesl alba natolik nadčasová, jaká nabídli o dekádu dříve Pink Floyd nebo o několik let později U2. O příspěvky do žebříčku největších bestsellerů se však postarali Dire Straits, jejichž alba Brothers In Arms se dodnes prodalo třicet milionů, a jen o pět milionů zaostal Phil Collins se sólovkou No Jacket Resquired. Na hladomor v Africkém rohu, umocněný ekonomickým kolapsem v Etiopii, však reagovala řada benefičních akcí, jež nastartoval ohlas singlu Do They Know It’s Christmas?, který na začátek prosince ’84 připravila sešlost Band Aid, jež čítala čtyři desítky hvězd z galaxií rocku a popu, včetně třeba Stinga, Phila Collinse, Bona či George Michaela. Odpověď ze Spojených států na sebe nechala dlouho čekat a singl We Are The World, jenž nahrála neméně početná a obsazením možná silnější formace USA For Africa, v níž defilovali namátkou Tina Turner, Diana Ross, Bob Dylan, Stevie Wonder, Paul Simon či Bruce Springsteen, se navíc objevil na stejnojmenné albové kompilaci, jež pro dobrou věc nabídla nahrávky dalších osobností. Vyústěním dobročinných aktivit se 13. července stal největší benefiční koncert v dějinách pop music Live Aid, který se uskutečnil na stadionech v londýnském Wembley v Británii a ve Filadelfii ve Spojených státech. Hudební maraton, který na sebe vzhledem k různým časovým pásmům plynule navazoval, sledovaly u televizních obrazovek téměř dvě miliardy diváků. Live Aid se zatím jiné benefici překonat nepodařilo, možná i proto, že ukázala nejen velký potenciál, ale také své limity. S mizérií se tehdy ostatně nepotýkala jen část černého kontinentu – stávkující britské horníky, jež deptala vláda Margaret Thatcherové, podpořila svými vystoupeními řada kapel z nezávislé scény. Jejich pomoc byla sice menší, ale zároveň také adresnější. Na naší straně „železné opony“ se v dusném bezčasí poloviny osmdesátých let, oddělující tažení proti nové vlně od mírného uvolnění šroubů, začaly dít věci. Ediční plány státních vydavatelství byly docela nuda, příslovečnou výjimkou byla hlavně skvělá sólovka Asi v tom bude nějakej háček, na níž Jan Spálený zahájil cestu k autentické podobě českého blues. Je příznačné, že obsazení ve studiu zahrnovalo z větší části členy tou dobou stále zakázaných skupin Pražský výběr a Etc... (a když album vyšlo, byl už bubeník Jiří Hrubeš za kopečky). O skutečných možnostech domácí nezávislé scény vypovídala kompilace Czech! Till Now Yo Were Alone, jež byla vizitkou dvou desítek klubových kapel. Husarským kouskem se pak začátkem října staly dva koncerty Nico v Brně a v Praze, uspořádané mimo monopol Pragokoncertu. Zvláště ten moravský ukázal, že StB nebyla všemocná. PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1985 -Almanach 2022 december - 1985 - Hlavným článkom je veľký rockový festivaL LIVE AID - charitatívny koncert pre hladujúcu Afriku,ktorá bola zasiahnutá veľkým suchom. Rok 1985 nepřinesl alba natolik nadčasová, jaká nabídli o dekádu dříve Pink Floyd nebo o několik let později U2. O příspěvky do žebříčku největších bestsellerů se však postarali Dire Straits, jejichž alba Brothers In Arms se dodnes prodalo třicet milionů, a jen o pět milionů zaostal Phil Collins se sólovkou No Jacket Resquired. Na hladomor v Africkém rohu, umocněný ekonomickým kolapsem v Etiopii, však reagovala řada benefičních akcí, jež nastartoval ohlas singlu Do They Know It’s Christmas?, který na začátek prosince ’84 připravila sešlost Band Aid, jež čítala čtyři desítky hvězd z galaxií rocku a popu, včetně třeba Stinga, Phila Collinse, Bona či George Michaela. Odpověď ze Spojených států na sebe nechala dlouho čekat a singl We Are The World, jenž nahrála neméně početná a obsazením možná silnější formace USA For Africa, v níž defilovali namátkou Tina Turner, Diana Ross, Bob Dylan, Stevie Wonder, Paul Simon či Bruce Springsteen, se navíc objevil na stejnojmenné albové kompilaci, jež pro dobrou věc nabídla nahrávky dalších osobností. Vyústěním dobročinných aktivit se 13. července stal největší benefiční koncert v dějinách pop music Live Aid, který se uskutečnil na stadionech v londýnském Wembley v Británii a ve Filadelfii ve Spojených státech. Hudební maraton, který na sebe vzhledem k různým časovým pásmům plynule navazoval, sledovaly u televizních obrazovek téměř dvě miliardy diváků. Live Aid se zatím jiné benefici překonat nepodařilo, možná i proto, že ukázala nejen velký potenciál, ale také své limity. S mizérií se tehdy ostatně nepotýkala jen část černého kontinentu – stávkující britské horníky, jež deptala vláda Margaret Thatcherové, podpořila svými vystoupeními řada kapel z nezávislé scény. Jejich pomoc byla sice menší, ale zároveň také adresnější. Na naší straně „železné opony“ se v dusném bezčasí poloviny osmdesátých let, oddělující tažení proti nové vlně od mírného uvolnění šroubů, začaly dít věci. Ediční plány státních vydavatelství byly docela nuda, příslovečnou výjimkou byla hlavně skvělá sólovka Asi v tom bude nějakej háček, na níž Jan Spálený zahájil cestu k autentické podobě českého blues. Je příznačné, že obsazení ve studiu zahrnovalo z větší části členy tou dobou stále zakázaných skupin Pražský výběr a Etc... (a když album vyšlo, byl už bubeník Jiří Hrubeš za kopečky). O skutečných možnostech domácí nezávislé scény vypovídala kompilace Czech! Till Now Yo Were Alone, jež byla vizitkou dvou desítek klubových kapel. Husarským kouskem se pak začátkem října staly dva koncerty Nico v Brně a v Praze, uspořádané mimo monopol Pragokoncertu. Zvláště ten moravský ukázal, že StB nebyla všemocná. PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1985 -Almanach 2022 december - 1985 - Hlavným článkom je veľký rockový festivaL LIVE AID - charitatívny koncert pre hladujúcu Afriku,ktorá bola zasiahnutá veľkým suchom. Rok 1985 nepřinesl alba natolik nadčasová, jaká nabídli o dekádu dříve Pink Floyd nebo o několik let později U2. O příspěvky do žebříčku největších bestsellerů se však postarali Dire Straits, jejichž alba Brothers In Arms se dodnes prodalo třicet milionů, a jen o pět milionů zaostal Phil Collins se sólovkou No Jacket Resquired. Na hladomor v Africkém rohu, umocněný ekonomickým kolapsem v Etiopii, však reagovala řada benefičních akcí, jež nastartoval ohlas singlu Do They Know It’s Christmas?, který na začátek prosince ’84 připravila sešlost Band Aid, jež čítala čtyři desítky hvězd z galaxií rocku a popu, včetně třeba Stinga, Phila Collinse, Bona či George Michaela. Odpověď ze Spojených států na sebe nechala dlouho čekat a singl We Are The World, jenž nahrála neméně početná a obsazením možná silnější formace USA For Africa, v níž defilovali namátkou Tina Turner, Diana Ross, Bob Dylan, Stevie Wonder, Paul Simon či Bruce Springsteen, se navíc objevil na stejnojmenné albové kompilaci, jež pro dobrou věc nabídla nahrávky dalších osobností. Vyústěním dobročinných aktivit se 13. července stal největší benefiční koncert v dějinách pop music Live Aid, který se uskutečnil na stadionech v londýnském Wembley v Británii a ve Filadelfii ve Spojených státech. Hudební maraton, který na sebe vzhledem k různým časovým pásmům plynule navazoval, sledovaly u televizních obrazovek téměř dvě miliardy diváků. Live Aid se zatím jiné benefici překonat nepodařilo, možná i proto, že ukázala nejen velký potenciál, ale také své limity. S mizérií se tehdy ostatně nepotýkala jen část černého kontinentu – stávkující britské horníky, jež deptala vláda Margaret Thatcherové, podpořila svými vystoupeními řada kapel z nezávislé scény. Jejich pomoc byla sice menší, ale zároveň také adresnější. Na naší straně „železné opony“ se v dusném bezčasí poloviny osmdesátých let, oddělující tažení proti nové vlně od mírného uvolnění šroubů, začaly dít věci. Ediční plány státních vydavatelství byly docela nuda, příslovečnou výjimkou byla hlavně skvělá sólovka Asi v tom bude nějakej háček, na níž Jan Spálený zahájil cestu k autentické podobě českého blues. Je příznačné, že obsazení ve studiu zahrnovalo z větší části členy tou dobou stále zakázaných skupin Pražský výběr a Etc... (a když album vyšlo, byl už bubeník Jiří Hrubeš za kopečky). O skutečných možnostech domácí nezávislé scény vypovídala kompilace Czech! Till Now Yo Were Alone, jež byla vizitkou dvou desítek klubových kapel. Husarským kouskem se pak začátkem října staly dva koncerty Nico v Brně a v Praze, uspořádané mimo monopol Pragokoncertu. Zvláště ten moravský ukázal, že StB nebyla všemocná. PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1987 - Almanach - časopis 2022 Fantastický 124 stránkový almanach, niečo medzi časopisom a knihou formátu A4. Tento skvelý český počin vychádza raz štvrťročne a pojednáva a kultových kapelách a ich albumoch, viazaných k danému roku, o ktorom almanach pojednáva. A nielen to.Okrem albumov sa píše veľmi pútavo aj o histórii umelcov viazaných k danému roku. Čo sa všetko udialo v živote kapely, čo všetko nahrala.Keď nahrala v danom jednom roku 2 albumy,tak sa píše o 2 albumoch. Čitateľ sa dozvie veľa zaujímavého zo života umelcov ako o tých najznámejších kapelách, tak aj o tých menej známych, o ktorých sa dosiaľ v našich končinách veľa nenapísalo. Je tu toľko skvelého čítania , že to prečítate jedným dychom. 4/5 almanachu pojednáva o rockových kapelách zahraničných. A cca 1/5 tvoria tuzemské kapely, ako napr. Blue Effect, Jazz Q, Mišík, C& K Vocal, Michal Prokop,Arakain,Citron, Katapult... atď. Vyšlo 23.3.2022. Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1987 - Almanach - časopis 2022 Fantastický 124 stránkový almanach, niečo medzi časopisom a knihou formátu A4. Tento skvelý český počin vychádza raz štvrťročne a pojednáva a kultových kapelách a ich albumoch, viazaných k danému roku, o ktorom almanach pojednáva. A nielen to.Okrem albumov sa píše veľmi pútavo aj o histórii umelcov viazaných k danému roku. Čo sa všetko udialo v živote kapely, čo všetko nahrala.Keď nahrala v danom jednom roku 2 albumy,tak sa píše o 2 albumoch. Čitateľ sa dozvie veľa zaujímavého zo života umelcov ako o tých najznámejších kapelách, tak aj o tých menej známych, o ktorých sa dosiaľ v našich končinách veľa nenapísalo. Je tu toľko skvelého čítania , že to prečítate jedným dychom. 4/5 almanachu pojednáva o rockových kapelách zahraničných. A cca 1/5 tvoria tuzemské kapely, ako napr. Blue Effect, Jazz Q, Mišík, C& K Vocal, Michal Prokop,Arakain,Citron, Katapult... atď. Vyšlo 23.3.2022. Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1988 - Almanach - časopis 2019 Fantastický 124 stránkový almanach, niečo medzi časopisom a knihou formátu A4. Tento skvelý český počin vychádza raz štvrťročne a pojednáva a kultových kapelách a ich albumoch, viazaných k danému roku, o ktorom almanach pojednáva. A nielen to.Okrem albumov sa píše veľmi pútavo aj o histórii umelcov viazaných k danému roku. Čo sa všetko udialo v živote kapely, čo všetko nahrala.Keď nahrala v danom jednom roku 2 albumy,tak sa píše o 2 albumoch. Čitateľ sa dozvie veľa zaujímavého zo života umelcov ako o tých najznámejších kapelách, tak aj o tých menej známych, o ktorých sa dosiaľ v našich končinách veľa nenapísalo. Je tu toľko skvelého čítania , že to prečítate jedným dychom. 4/5 almanachu pojednáva o rockových kapelách zahraničných. A cca 1/5 tvoria tuzemské kapely, ako napr. Blue Effect, Jazz Q, Mišík, C& K Vocal, Michal Prokop atď. Vašlo 28.6.2019. Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1988 - Almanach - časopis 2019 Fantastický 124 stránkový almanach, niečo medzi časopisom a knihou formátu A4. Tento skvelý český počin vychádza raz štvrťročne a pojednáva a kultových kapelách a ich albumoch, viazaných k danému roku, o ktorom almanach pojednáva. A nielen to.Okrem albumov sa píše veľmi pútavo aj o histórii umelcov viazaných k danému roku. Čo sa všetko udialo v živote kapely, čo všetko nahrala.Keď nahrala v danom jednom roku 2 albumy,tak sa píše o 2 albumoch. Čitateľ sa dozvie veľa zaujímavého zo života umelcov ako o tých najznámejších kapelách, tak aj o tých menej známych, o ktorých sa dosiaľ v našich končinách veľa nenapísalo. Je tu toľko skvelého čítania , že to prečítate jedným dychom. 4/5 almanachu pojednáva o rockových kapelách zahraničných. A cca 1/5 tvoria tuzemské kapely, ako napr. Blue Effect, Jazz Q, Mišík, C& K Vocal, Michal Prokop atď. Vašlo 28.6.2019. Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1989 - TITULNÁ STRANA- ALICE COOPER - ALMANACH - vyšlo 17. decembra 2024 December 2024. Nový zapečatený časopis. still sealed. Rok 1989 byl přelomový. Počet osobností, které se v osmdesátých letech (nebo jejich části) hledaly, aby si stačily vylepšit reputaci povedeným albem, byl nebývalý. Málokdo čekal impozantní návrat od shockrockera Alice Coopera, jehož album Trash získalo platinové desky nejen v USA. Tento trend byl zřejmý zvláště za Atlantikem, kde potěšili i Bob Dylan (Oh Mercy), Lou Reed (New York) či Neil Young (Freedom). Aerosmith dokázali albem Pump trumfnout řadovku Permanent Vacation, s níž o dva roky dříve chytili druhý dech. O slovo se hlásili i mladší. Album Mother’s Milk připravilo půdu pro nástup Red Hot Chili Peppers v další dekádě. Pro tyhle roky příznačnou vlnu grunge pomáhali v Seattlu definovat Soundgarden, Mudhoney a Nirvana. Rok 1989 nebyl příliš úrodný pro hard & heavy, výjimky jen potvrzují pravidlo. Na svůj vrchol s albem Dr. Feelgood dosáhli Mötley Crüe a docela se pochlapili i Black Sabbath s řadovkou Headless Cross. Formu potvrdily i kapely rockové alternativy. V Británii se blýskli The Cure (Disintegration) a New Order (Technique), nezaostali ani The Jesus & Mary Chain (Automatic). Starý kontinent zastupovali švýcarští The Young Gods, o kterých se zásluhou alba L’eau rouge už vědělo i za Atlantikem. Ve Spojených státech to byli Pixies, kteří na albu Doolittle svůj garážový sound trochu uhladili, nebo Nine Inch Nails (fakticky jediný stálý člen Trent Reznor), jejichž industriálně-rockový debut Pretty Hate Machine byl mnohoslibný. Nezklamali ani The Rolling Stones (Steel Wheels), Jethro Tull (Rock Island), Queen (The Miracle) nebo Paul McCartney (Flowers In The Dirt). Ve zteči hitparád pokračoval Phil Collins a s poprockovým bestsellerem …But Seriously se mu to v osmdesátkách dařilo nejlíp. V převážně mužském světě nesmíme zapomínat ani na dámy, hlavně na Stevie Nicks (The Other Side Of The Mirror); alba Kate Bush (The Sensual World) a Laurie Anderson (Strange Angels) už měla s rockem malý průnik. Zajímavé desky vyšly také u nás. Olympic na albu Když ti svítí zelená výrazně přitvrdil a Petr Janda své Studio Propast otevřel hlavně pro mladé metalové skupiny, které zde natáčely singly pro edici Rockmapa, z jejichž selekce vznikl první stejnojmenný albový výběr. Objevil se na něm i brněnský Titanic, jehož album Metal Celebration bylo u nás prvním žánrovým milníkem. Moravská metropole byla hlavně líhní pro naši rockovou alternativu a první velké desky se dočkal Dunaj s Ivou Bittovou. Michal Prokop s Framusem 5 uzavřel volnou trilogii albem Snad nám naše děti… Jestli Vladimír Merta text v titulní písni zamýšlel jako pardon od starší generace, mladší Petr Váša, který spojoval brněnské skupiny Z kopce a Ošklid, se s diagnózou civilizačních nemocí nepáral. Svou recenzi debutového alba Z kopce také Vojtěch Lindaur uzavřel: „To, co slyšíme z desky, není křik štvané zvěře, jak o něm kdysi psal Magor, to je konstruktivní vztek lidské bytosti, která se lovcům už postavila na odpor.“ PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1989 - TITULNÁ STRANA- ALICE COOPER - ALMANACH - vyšlo 17. decembra 2024 December 2024. Nový zapečatený časopis. still sealed. Rok 1989 byl přelomový. Počet osobností, které se v osmdesátých letech (nebo jejich části) hledaly, aby si stačily vylepšit reputaci povedeným albem, byl nebývalý. Málokdo čekal impozantní návrat od shockrockera Alice Coopera, jehož album Trash získalo platinové desky nejen v USA. Tento trend byl zřejmý zvláště za Atlantikem, kde potěšili i Bob Dylan (Oh Mercy), Lou Reed (New York) či Neil Young (Freedom). Aerosmith dokázali albem Pump trumfnout řadovku Permanent Vacation, s níž o dva roky dříve chytili druhý dech. O slovo se hlásili i mladší. Album Mother’s Milk připravilo půdu pro nástup Red Hot Chili Peppers v další dekádě. Pro tyhle roky příznačnou vlnu grunge pomáhali v Seattlu definovat Soundgarden, Mudhoney a Nirvana. Rok 1989 nebyl příliš úrodný pro hard & heavy, výjimky jen potvrzují pravidlo. Na svůj vrchol s albem Dr. Feelgood dosáhli Mötley Crüe a docela se pochlapili i Black Sabbath s řadovkou Headless Cross. Formu potvrdily i kapely rockové alternativy. V Británii se blýskli The Cure (Disintegration) a New Order (Technique), nezaostali ani The Jesus & Mary Chain (Automatic). Starý kontinent zastupovali švýcarští The Young Gods, o kterých se zásluhou alba L’eau rouge už vědělo i za Atlantikem. Ve Spojených státech to byli Pixies, kteří na albu Doolittle svůj garážový sound trochu uhladili, nebo Nine Inch Nails (fakticky jediný stálý člen Trent Reznor), jejichž industriálně-rockový debut Pretty Hate Machine byl mnohoslibný. Nezklamali ani The Rolling Stones (Steel Wheels), Jethro Tull (Rock Island), Queen (The Miracle) nebo Paul McCartney (Flowers In The Dirt). Ve zteči hitparád pokračoval Phil Collins a s poprockovým bestsellerem …But Seriously se mu to v osmdesátkách dařilo nejlíp. V převážně mužském světě nesmíme zapomínat ani na dámy, hlavně na Stevie Nicks (The Other Side Of The Mirror); alba Kate Bush (The Sensual World) a Laurie Anderson (Strange Angels) už měla s rockem malý průnik. Zajímavé desky vyšly také u nás. Olympic na albu Když ti svítí zelená výrazně přitvrdil a Petr Janda své Studio Propast otevřel hlavně pro mladé metalové skupiny, které zde natáčely singly pro edici Rockmapa, z jejichž selekce vznikl první stejnojmenný albový výběr. Objevil se na něm i brněnský Titanic, jehož album Metal Celebration bylo u nás prvním žánrovým milníkem. Moravská metropole byla hlavně líhní pro naši rockovou alternativu a první velké desky se dočkal Dunaj s Ivou Bittovou. Michal Prokop s Framusem 5 uzavřel volnou trilogii albem Snad nám naše děti… Jestli Vladimír Merta text v titulní písni zamýšlel jako pardon od starší generace, mladší Petr Váša, který spojoval brněnské skupiny Z kopce a Ošklid, se s diagnózou civilizačních nemocí nepáral. Svou recenzi debutového alba Z kopce také Vojtěch Lindaur uzavřel: „To, co slyšíme z desky, není křik štvané zvěře, jak o něm kdysi psal Magor, to je konstruktivní vztek lidské bytosti, která se lovcům už postavila na odpor.“ PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1989 - TITULNÁ STRANA- ALICE COOPER - ALMANACH - vyšlo 17. decembra 2024 December 2024. Nový zapečatený časopis. still sealed. Rok 1989 byl přelomový. Počet osobností, které se v osmdesátých letech (nebo jejich části) hledaly, aby si stačily vylepšit reputaci povedeným albem, byl nebývalý. Málokdo čekal impozantní návrat od shockrockera Alice Coopera, jehož album Trash získalo platinové desky nejen v USA. Tento trend byl zřejmý zvláště za Atlantikem, kde potěšili i Bob Dylan (Oh Mercy), Lou Reed (New York) či Neil Young (Freedom). Aerosmith dokázali albem Pump trumfnout řadovku Permanent Vacation, s níž o dva roky dříve chytili druhý dech. O slovo se hlásili i mladší. Album Mother’s Milk připravilo půdu pro nástup Red Hot Chili Peppers v další dekádě. Pro tyhle roky příznačnou vlnu grunge pomáhali v Seattlu definovat Soundgarden, Mudhoney a Nirvana. Rok 1989 nebyl příliš úrodný pro hard & heavy, výjimky jen potvrzují pravidlo. Na svůj vrchol s albem Dr. Feelgood dosáhli Mötley Crüe a docela se pochlapili i Black Sabbath s řadovkou Headless Cross. Formu potvrdily i kapely rockové alternativy. V Británii se blýskli The Cure (Disintegration) a New Order (Technique), nezaostali ani The Jesus & Mary Chain (Automatic). Starý kontinent zastupovali švýcarští The Young Gods, o kterých se zásluhou alba L’eau rouge už vědělo i za Atlantikem. Ve Spojených státech to byli Pixies, kteří na albu Doolittle svůj garážový sound trochu uhladili, nebo Nine Inch Nails (fakticky jediný stálý člen Trent Reznor), jejichž industriálně-rockový debut Pretty Hate Machine byl mnohoslibný. Nezklamali ani The Rolling Stones (Steel Wheels), Jethro Tull (Rock Island), Queen (The Miracle) nebo Paul McCartney (Flowers In The Dirt). Ve zteči hitparád pokračoval Phil Collins a s poprockovým bestsellerem …But Seriously se mu to v osmdesátkách dařilo nejlíp. V převážně mužském světě nesmíme zapomínat ani na dámy, hlavně na Stevie Nicks (The Other Side Of The Mirror); alba Kate Bush (The Sensual World) a Laurie Anderson (Strange Angels) už měla s rockem malý průnik. Zajímavé desky vyšly také u nás. Olympic na albu Když ti svítí zelená výrazně přitvrdil a Petr Janda své Studio Propast otevřel hlavně pro mladé metalové skupiny, které zde natáčely singly pro edici Rockmapa, z jejichž selekce vznikl první stejnojmenný albový výběr. Objevil se na něm i brněnský Titanic, jehož album Metal Celebration bylo u nás prvním žánrovým milníkem. Moravská metropole byla hlavně líhní pro naši rockovou alternativu a první velké desky se dočkal Dunaj s Ivou Bittovou. Michal Prokop s Framusem 5 uzavřel volnou trilogii albem Snad nám naše děti… Jestli Vladimír Merta text v titulní písni zamýšlel jako pardon od starší generace, mladší Petr Váša, který spojoval brněnské skupiny Z kopce a Ošklid, se s diagnózou civilizačních nemocí nepáral. Svou recenzi debutového alba Z kopce také Vojtěch Lindaur uzavřel: „To, co slyšíme z desky, není křik štvané zvěře, jak o něm kdysi psal Magor, to je konstruktivní vztek lidské bytosti, která se lovcům už postavila na odpor.“ PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1989 - TITULNÁ STRANA- ALICE COOPER - ALMANACH - vyšlo 17. decembra 2024 December 2024. Nový zapečatený časopis. still sealed. Rok 1989 byl přelomový. Počet osobností, které se v osmdesátých letech (nebo jejich části) hledaly, aby si stačily vylepšit reputaci povedeným albem, byl nebývalý. Málokdo čekal impozantní návrat od shockrockera Alice Coopera, jehož album Trash získalo platinové desky nejen v USA. Tento trend byl zřejmý zvláště za Atlantikem, kde potěšili i Bob Dylan (Oh Mercy), Lou Reed (New York) či Neil Young (Freedom). Aerosmith dokázali albem Pump trumfnout řadovku Permanent Vacation, s níž o dva roky dříve chytili druhý dech. O slovo se hlásili i mladší. Album Mother’s Milk připravilo půdu pro nástup Red Hot Chili Peppers v další dekádě. Pro tyhle roky příznačnou vlnu grunge pomáhali v Seattlu definovat Soundgarden, Mudhoney a Nirvana. Rok 1989 nebyl příliš úrodný pro hard & heavy, výjimky jen potvrzují pravidlo. Na svůj vrchol s albem Dr. Feelgood dosáhli Mötley Crüe a docela se pochlapili i Black Sabbath s řadovkou Headless Cross. Formu potvrdily i kapely rockové alternativy. V Británii se blýskli The Cure (Disintegration) a New Order (Technique), nezaostali ani The Jesus & Mary Chain (Automatic). Starý kontinent zastupovali švýcarští The Young Gods, o kterých se zásluhou alba L’eau rouge už vědělo i za Atlantikem. Ve Spojených státech to byli Pixies, kteří na albu Doolittle svůj garážový sound trochu uhladili, nebo Nine Inch Nails (fakticky jediný stálý člen Trent Reznor), jejichž industriálně-rockový debut Pretty Hate Machine byl mnohoslibný. Nezklamali ani The Rolling Stones (Steel Wheels), Jethro Tull (Rock Island), Queen (The Miracle) nebo Paul McCartney (Flowers In The Dirt). Ve zteči hitparád pokračoval Phil Collins a s poprockovým bestsellerem …But Seriously se mu to v osmdesátkách dařilo nejlíp. V převážně mužském světě nesmíme zapomínat ani na dámy, hlavně na Stevie Nicks (The Other Side Of The Mirror); alba Kate Bush (The Sensual World) a Laurie Anderson (Strange Angels) už měla s rockem malý průnik. Zajímavé desky vyšly také u nás. Olympic na albu Když ti svítí zelená výrazně přitvrdil a Petr Janda své Studio Propast otevřel hlavně pro mladé metalové skupiny, které zde natáčely singly pro edici Rockmapa, z jejichž selekce vznikl první stejnojmenný albový výběr. Objevil se na něm i brněnský Titanic, jehož album Metal Celebration bylo u nás prvním žánrovým milníkem. Moravská metropole byla hlavně líhní pro naši rockovou alternativu a první velké desky se dočkal Dunaj s Ivou Bittovou. Michal Prokop s Framusem 5 uzavřel volnou trilogii albem Snad nám naše děti… Jestli Vladimír Merta text v titulní písni zamýšlel jako pardon od starší generace, mladší Petr Váša, který spojoval brněnské skupiny Z kopce a Ošklid, se s diagnózou civilizačních nemocí nepáral. Svou recenzi debutového alba Z kopce také Vojtěch Lindaur uzavřel: „To, co slyšíme z desky, není křik štvané zvěře, jak o něm kdysi psal Magor, to je konstruktivní vztek lidské bytosti, která se lovcům už postavila na odpor.“ PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1990 - Almanach - časopis 2021 Fantastický 124 stránkový almanach, niečo medzi časopisom a knihou formátu A4. Tento skvelý český počin vychádza raz štvrťročne a pojednáva a kultových kapelách a ich albumoch, viazaných k danému roku, o ktorom almanach pojednáva. A nielen to.Okrem albumov sa píše veľmi pútavo aj o histórii umelcov viazaných k danému roku. Čo sa všetko udialo v živote kapely, čo všetko nahrala.Keď nahrala v danom jednom roku 2 albumy,tak sa píše o 2 albumoch. Čitateľ sa dozvie veľa zaujímavého zo života umelcov ako o tých najznámejších kapelách, tak aj o tých menej známych, o ktorých sa dosiaľ v našich končinách veľa nenapísalo. Je tu toľko skvelého čítania , že to prečítate jedným dychom. 4/5 almanachu pojednáva o rockových kapelách zahraničných. A cca 1/5 tvoria tuzemské kapely, ako napr. Blue Effect, Jazz Q, Mišík, C& K Vocal, Michal Prokop atď. Vašlo 17. decembra 2021. Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1991 - Almanach - časopis 2019 Fantastický 124 stránkový almanach, niečo medzi časopisom a knihou formátu A4. Tento skvelý český počin vychádza raz štvrťročne a pojednáva a kultových kapelách a ich albumoch, viazaných k danému roku, o ktorom almanach pojednáva. A nielen to.Okrem albumov sa píše veľmi pútavo aj o histórii umelcov viazaných k danému roku. Čo sa všetko udialo v živote kapely, čo všetko nahrala.Keď nahrala v danom jednom roku 2 albumy,tak sa píše o 2 albumoch. Čitateľ sa dozvie veľa zaujímavého zo života umelcov ako o tých najznámejších kapelách, tak aj o tých menej známych, o ktorých sa dosiaľ v našich končinách veľa nenapísalo. Je tu toľko skvelého čítania , že to prečítate jedným dychom. 4/5 almanachu pojednáva o rockových kapelách zahraničných. A cca 1/5 tvoria tuzemské kapely, ako napr. Blue Effect, Jazz Q, Mišík, C& K Vocal, Michal Prokop atď. Vyšlo 10.09.2019. Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1991 - Almanach - časopis 2019 Fantastický 124 stránkový almanach, niečo medzi časopisom a knihou formátu A4. Tento skvelý český počin vychádza raz štvrťročne a pojednáva a kultových kapelách a ich albumoch, viazaných k danému roku, o ktorom almanach pojednáva. A nielen to.Okrem albumov sa píše veľmi pútavo aj o histórii umelcov viazaných k danému roku. Čo sa všetko udialo v živote kapely, čo všetko nahrala.Keď nahrala v danom jednom roku 2 albumy,tak sa píše o 2 albumoch. Čitateľ sa dozvie veľa zaujímavého zo života umelcov ako o tých najznámejších kapelách, tak aj o tých menej známych, o ktorých sa dosiaľ v našich končinách veľa nenapísalo. Je tu toľko skvelého čítania , že to prečítate jedným dychom. 4/5 almanachu pojednáva o rockových kapelách zahraničných. A cca 1/5 tvoria tuzemské kapely, ako napr. Blue Effect, Jazz Q, Mišík, C& K Vocal, Michal Prokop atď. Vyšlo 10.09.2019. Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1993 - Almanach - titulná strana PEARL JAM 2023 23. marec-deň vydania Pro rockovou hudbu v poslední dekádě 20. století představoval rok 1993 křižovatku. Z hlediska dalšího vývoje měly navrch kapely ze Severní Ameriky. Věrozvěsti grunge se snažili nezabřednout do osidel šoubyznysu, důslední byli zvláště Pearl Jam, kteří o sobě dali vědět druhým albem Vs., udržujícím laťku nastavenou prvotinou Ten. Držela se také Nirvana, která na rostoucí popularitu reagovala zemitější deskou In Utero, mimořádné pak bylo její „akustické“ vystou- pení v sérii MTV Unplugged, na němž 18. listopadu v newyorských studiích Sony odhalila písně Kurta Cobaina až na kost. Stejnou váhu však tehdy měla i rocková alternativa. Svoje o tom věděla čtveřice The Smashing Pumpkins z Chicaga, která si druhým multiplatinovým albem Siamese Dream nastavila etalon pro další tvorbu. S vlnou grunge se svezl také punkový kmotr Iggy Pop, který na albu American Caesar připomněl své hlasité začátky. Na širší publikum zacílila Sheryl Crow, která s prvotinou Tuesday Night Music Club nasytila za Atlantikem už tradičně silnou poptávku po nových rockových písničkářkách. Hrdinové stadionového rocku Aerosmith pak s povedeným albem Get A Grip poprvé pokořili vrchol amerického žebříčku. Nastupující britpop, který v moderním zvuku recykloval výdobytky ostrovní kytarové scény za předcházejících třicet let, za hranicemi Spojeného království musel snášet konfrontaci se silnými zámořskými výboji. Pro čtenáře, kteří hledají záchytné body, připravil důkladnou inventuru britpopových východisek Pavel Zelinka. Za kanálem La Manche tak představovaly jistotu známé tváře, mezi kterými vyčnívali zvláště Paul McCartney, Sting a David Bowie. Do této společnosti patří i Depeche Mode, jejichž syntezátorový pop na albu Songs Of Faith And Devotion dostal rockové hrany. Solitérní talenty zastupovala PJ Harvey, jež s albem Rid Of Me nijak nezaostala za mimořádně silným debutem Dry, a s bezejmennou prvotinou také sexteto Tindersticks. S britskou scénou však byli úzce propojení i „přespolní“, ačkoliv v rámci Commonwealthu byly obě kapely od protinožců – Midnight Oil a Crowded House – výjimkou. Jinak to už měla islandská rodačka Björk, pro níž bylo album se zavádějícím názvem Debut novým začátkem. V první polovině devadesátek si zaslouží zvýšenou pozornost také naše domácí scéna. Povedenou deskou Maelström si spravila chuť po dobou rozdrobeném debutu Hudba Praha. Mimořádnou formu svými alby prokázali Dunaj, Kurtizány z 25. Avenue i Sebastians – skupina s krátkým poločasem rozpadu, jejíž aktéři naštěstí ještě neřekli své poslední slovo. V roce 1993 nelze pominout ani trvanlivý fenomén, který vytvořil teplický Kabát. PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1995 - TITULNÁ STRANA-OZZY OSBOURNE - ALMANACH - vyšlo 28.júna 2024 Jún 2024 - NOVÝ ZAPEČATENÝ ČASOPIS Ocitáme se v polovině devadesátých let, kdy překotné bublání subžánrů, sezónních trendů a škatulek připomínalo víření brazilského karnevalu. Indie kytarovky, pop rock, punk, hardcore, alternativa, funky, ethno, samozřejmě další a další inkarnace metalu… To vše se v devadesátkách měnilo před očima (ehm, před ušima, někdo by jistě dodal i před nosem). Dělo se toho tolik, že si každý z laskavých čtenářů Rock History vybaví ve vzpomínkách svůj vlastní, osobitý pocit z roku 1995 a může si jej pamatovat klidně o dost jinak než pomyslný soused přes uličku. Původní podoba grunge se vyčerpala, o to spolehlivěji se ale jeho ozvěny a výrazové prvky rozptýlily po scéně jako chmýří z pampelišky a začaly ovlivňovat dění okolo. Nejen že se o svou šanci čím dál hlasitěji začínaly hlásit kapely takzvaně post-grungeové. Vezměme si třeba veleúspěšnou průlomovou desku Alanis Morissette: v jinak bytostně poprockové muzice je kdesi „pod čarou“ cítit právě to jemné koření punku i grunge. Podobná úvaha se nezdá být mimo mísu dokonce ani v případě samotného „knížete temnot“ Ozzyho, který shlíží z obálky tohoto vydání a který po vynikajícím albu No More Tears znovu prokázal cit pro atmosféru doby. Na novince Ozzmosis se svým hvězdným týmem přesně trefil esenci hard & heavy tak akorát klasického i moderního současně, svůj výraz nepatrně posunul… a přinejmenším ten, kdo chce naslouchat, zaznamená lehký opar zvolna odvanulého grunge také zde. Od Ozzyho to máme pochopitelně jen krůček k metalovým kytarám z kategorie nejtvrdších. Platí prakticky totéž, co pro všechny ostatní škatulky zmíněné v úvodu: nejen v roce 1995, ale víceméně po celou dekádu se neobjevilo nic přelomově neslýchaného, jenže v jemných nuancích nejrůznějších proměn, prolínání a míchání netušených koktejlů se zajímavé desky rodily rovnou po trsech a skoro každý týden. Také na některé z těchto dílčích metalových stylů se tentokrát Rock History zaměřuje. Nemůže chybět vzpomínka na „velkou britpopovou válku“, která ve své době masivně hýbala britským hudebním tiskem, ačkoliv v důsledku asi vychytrale hýbala nejvíc účetními bilancemi vydavatelství. Ještě výrazněji než obvykle toto vydání rezonuje dívčí energií, i když ryzích rockerek mezi našimi dámami není zase tolik… Domácí scéna vykrystalizovala v důvěrně známá jména, přičemž už se stává příjemným zvykem, že dojde i na nějakou svébytnou výjimku, jakou jsou tentokrát Mad-Mouse Chicago I.R.A. PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1995 - TITULNÁ STRANA-OZZY OSBOURNE - ALMANACH - vyšlo 28.júna 2024 Jún 2024 - NOVÝ ZAPEČATENÝ ČASOPIS Ocitáme se v polovině devadesátých let, kdy překotné bublání subžánrů, sezónních trendů a škatulek připomínalo víření brazilského karnevalu. Indie kytarovky, pop rock, punk, hardcore, alternativa, funky, ethno, samozřejmě další a další inkarnace metalu… To vše se v devadesátkách měnilo před očima (ehm, před ušima, někdo by jistě dodal i před nosem). Dělo se toho tolik, že si každý z laskavých čtenářů Rock History vybaví ve vzpomínkách svůj vlastní, osobitý pocit z roku 1995 a může si jej pamatovat klidně o dost jinak než pomyslný soused přes uličku. Původní podoba grunge se vyčerpala, o to spolehlivěji se ale jeho ozvěny a výrazové prvky rozptýlily po scéně jako chmýří z pampelišky a začaly ovlivňovat dění okolo. Nejen že se o svou šanci čím dál hlasitěji začínaly hlásit kapely takzvaně post-grungeové. Vezměme si třeba veleúspěšnou průlomovou desku Alanis Morissette: v jinak bytostně poprockové muzice je kdesi „pod čarou“ cítit právě to jemné koření punku i grunge. Podobná úvaha se nezdá být mimo mísu dokonce ani v případě samotného „knížete temnot“ Ozzyho, který shlíží z obálky tohoto vydání a který po vynikajícím albu No More Tears znovu prokázal cit pro atmosféru doby. Na novince Ozzmosis se svým hvězdným týmem přesně trefil esenci hard & heavy tak akorát klasického i moderního současně, svůj výraz nepatrně posunul… a přinejmenším ten, kdo chce naslouchat, zaznamená lehký opar zvolna odvanulého grunge také zde. Od Ozzyho to máme pochopitelně jen krůček k metalovým kytarám z kategorie nejtvrdších. Platí prakticky totéž, co pro všechny ostatní škatulky zmíněné v úvodu: nejen v roce 1995, ale víceméně po celou dekádu se neobjevilo nic přelomově neslýchaného, jenže v jemných nuancích nejrůznějších proměn, prolínání a míchání netušených koktejlů se zajímavé desky rodily rovnou po trsech a skoro každý týden. Také na některé z těchto dílčích metalových stylů se tentokrát Rock History zaměřuje. Nemůže chybět vzpomínka na „velkou britpopovou válku“, která ve své době masivně hýbala britským hudebním tiskem, ačkoliv v důsledku asi vychytrale hýbala nejvíc účetními bilancemi vydavatelství. Ještě výrazněji než obvykle toto vydání rezonuje dívčí energií, i když ryzích rockerek mezi našimi dámami není zase tolik… Domácí scéna vykrystalizovala v důvěrně známá jména, přičemž už se stává příjemným zvykem, že dojde i na nějakou svébytnou výjimku, jakou jsou tentokrát Mad-Mouse Chicago I.R.A. PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1995 - TITULNÁ STRANA-OZZY OSBOURNE - ALMANACH - vyšlo 28.júna 2024 Jún 2024 - NOVÝ ZAPEČATENÝ ČASOPIS Ocitáme se v polovině devadesátých let, kdy překotné bublání subžánrů, sezónních trendů a škatulek připomínalo víření brazilského karnevalu. Indie kytarovky, pop rock, punk, hardcore, alternativa, funky, ethno, samozřejmě další a další inkarnace metalu… To vše se v devadesátkách měnilo před očima (ehm, před ušima, někdo by jistě dodal i před nosem). Dělo se toho tolik, že si každý z laskavých čtenářů Rock History vybaví ve vzpomínkách svůj vlastní, osobitý pocit z roku 1995 a může si jej pamatovat klidně o dost jinak než pomyslný soused přes uličku. Původní podoba grunge se vyčerpala, o to spolehlivěji se ale jeho ozvěny a výrazové prvky rozptýlily po scéně jako chmýří z pampelišky a začaly ovlivňovat dění okolo. Nejen že se o svou šanci čím dál hlasitěji začínaly hlásit kapely takzvaně post-grungeové. Vezměme si třeba veleúspěšnou průlomovou desku Alanis Morissette: v jinak bytostně poprockové muzice je kdesi „pod čarou“ cítit právě to jemné koření punku i grunge. Podobná úvaha se nezdá být mimo mísu dokonce ani v případě samotného „knížete temnot“ Ozzyho, který shlíží z obálky tohoto vydání a který po vynikajícím albu No More Tears znovu prokázal cit pro atmosféru doby. Na novince Ozzmosis se svým hvězdným týmem přesně trefil esenci hard & heavy tak akorát klasického i moderního současně, svůj výraz nepatrně posunul… a přinejmenším ten, kdo chce naslouchat, zaznamená lehký opar zvolna odvanulého grunge také zde. Od Ozzyho to máme pochopitelně jen krůček k metalovým kytarám z kategorie nejtvrdších. Platí prakticky totéž, co pro všechny ostatní škatulky zmíněné v úvodu: nejen v roce 1995, ale víceméně po celou dekádu se neobjevilo nic přelomově neslýchaného, jenže v jemných nuancích nejrůznějších proměn, prolínání a míchání netušených koktejlů se zajímavé desky rodily rovnou po trsech a skoro každý týden. Také na některé z těchto dílčích metalových stylů se tentokrát Rock History zaměřuje. Nemůže chybět vzpomínka na „velkou britpopovou válku“, která ve své době masivně hýbala britským hudebním tiskem, ačkoliv v důsledku asi vychytrale hýbala nejvíc účetními bilancemi vydavatelství. Ještě výrazněji než obvykle toto vydání rezonuje dívčí energií, i když ryzích rockerek mezi našimi dámami není zase tolik… Domácí scéna vykrystalizovala v důvěrně známá jména, přičemž už se stává příjemným zvykem, že dojde i na nějakou svébytnou výjimku, jakou jsou tentokrát Mad-Mouse Chicago I.R.A. PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR Cena s DPH: 8 EUR |

ROCK HISTORY - 1995 - TITULNÁ STRANA-OZZY OSBOURNE - ALMANACH - vyšlo 28.júna 2024 Jún 2024 - NOVÝ ZAPEČATENÝ ČASOPIS - Ocitáme se v polovině devadesátých let, kdy překotné bublání subžánrů, sezónních trendů a škatulek připomínalo víření brazilského karnevalu. Indie kytarovky, pop rock, punk, hardcore, alternativa, funky, ethno, samozřejmě další a další inkarnace metalu… To vše se v devadesátkách měnilo před očima (ehm, před ušima, někdo by jistě dodal i před nosem). Dělo se toho tolik, že si každý z laskavých čtenářů Rock History vybaví ve vzpomínkách svůj vlastní, osobitý pocit z roku 1995 a může si jej pamatovat klidně o dost jinak než pomyslný soused přes uličku. Původní podoba grunge se vyčerpala, o to spolehlivěji se ale jeho ozvěny a výrazové prvky rozptýlily po scéně jako chmýří z pampelišky a začaly ovlivňovat dění okolo. Nejen že se o svou šanci čím dál hlasitěji začínaly hlásit kapely takzvaně post-grungeové. Vezměme si třeba veleúspěšnou průlomovou desku Alanis Morissette: v jinak bytostně poprockové muzice je kdesi „pod čarou“ cítit právě to jemné koření punku i grunge. Podobná úvaha se nezdá být mimo mísu dokonce ani v případě samotného „knížete temnot“ Ozzyho, který shlíží z obálky tohoto vydání a který po vynikajícím albu No More Tears znovu prokázal cit pro atmosféru doby. Na novince Ozzmosis se svým hvězdným týmem přesně trefil esenci hard & heavy tak akorát klasického i moderního současně, svůj výraz nepatrně posunul… a přinejmenším ten, kdo chce naslouchat, zaznamená lehký opar zvolna odvanulého grunge také zde. Od Ozzyho to máme pochopitelně jen krůček k metalovým kytarám z kategorie nejtvrdších. Platí prakticky totéž, co pro všechny ostatní škatulky zmíněné v úvodu: nejen v roce 1995, ale víceméně po celou dekádu se neobjevilo nic přelomově neslýchaného, jenže v jemných nuancích nejrůznějších proměn, prolínání a míchání netušených koktejlů se zajímavé desky rodily rovnou po trsech a skoro každý týden. Také na některé z těchto dílčích metalových stylů se tentokrát Rock History zaměřuje. Nemůže chybět vzpomínka na „velkou britpopovou válku“, která ve své době masivně hýbala britským hudebním tiskem, ačkoliv v důsledku asi vychytrale hýbala nejvíc účetními bilancemi vydavatelství. Ještě výrazněji než obvykle toto vydání rezonuje dívčí energií, i když ryzích rockerek mezi našimi dámami není zase tolik… Domácí scéna vykrystalizovala v důvěrně známá jména, přičemž už se stává příjemným zvykem, že dojde i na nějakou svébytnou výjimku, jakou jsou tentokrát Mad-Mouse Chicago I.R.A. PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR Cena s DPH: 8 EUR |