 |
|
VÝKUP LP platní,SP platní, hudob. plagátov,časopisov, gramofónov,modelov autíčok MATCHBOX.
|
| Najnovšie pridané tituly |
| - Osobny Odber | | | | - ROCK HISTORY - Almanach - časopis | | | | - LP PLATNE / VINYL / - Českí a slovenskí interpreti | | | | - LP PLATNE / VINYL / - Českí a slovenskí interpreti-NOVÉ VYDANIA | | | | - LP PLATNE / VINYL / - Českí , slovenskí a zahraniční interpreti-NOVÉ NEPOUŽÍVANÉ | | | | - SP single, EP / Malé platne/ - Českí a slovenskí interpreti | | | | - SP single, EP / Malé platne/ - Českí a slovenskí interpreti - NOVÉ, NEPOUŽÍVANÉ | | | | - LP PLATNE / VINYL / - Zahraniční interpreti | | | | - LP PLATNE / VINYL / - Zahraniční interpreti-NOVÉ VYDANIA POP/ROCK/DANCE | | | | - SP single, EP / Malé platne/ - Zahraniční interpreti | | | | - 12 " TANEČNÉ VINYLOVÉ MAXI SINGLE | | | | - LP /VINYL/ - HLASY PRÍRODY, VTÁKOV, ZVIERAT | | | | - ŠELÁKOVÉ PLATNE / 10 " ,PLATNE, 12 " PLATNE / | | | | - LP, EP´s RARITYS | | | | - FLEXI-DISC | | | | - CD, DVD, VHS - Českí a slovenskí interpreti | | | | - CD - Zahraničné | | | | - DVD - Zahraničné | | | | - DVD - AUDIO | | | | - DVD - MAĎARSKÉ | | | | - Blue-ray Disc - Zahraničné | | | | - MC - Magnetofónove kazety - Českí a slovenskí interpreti | | | | - MC - Magnetofónové kazety - Zahraniční interpreti | | | | - MC - Magnetofónové kazety - Metalové čsl. a zahraničné demo nahrávky | | | | - MC - Magnetofónove kazety - Čisté, nové, nenahraté, zabalené | | | | - MC - Magnetofónové kazety - Používané vintage vzácne 70-80-roky | | | | - VHS VIDEOKAZETY ZAHRANIČNÉ - HUDBA | | | | - VHS VIDEOKAZETY - Čisté, nové, nenahraté, zabalené | | | | - LASER DISC - MUSIC | | | | - KOTÚČOVÉ MAGNETOFÓNOVÉ PÁSKY | | | | - DOPLNKY KU GRAMOFÓNOM - OBALY NA LP, ČISTIACE KEFKY NA LP, GRAMOFÓN. PRENOSKY | | | | - Rôzne doplnky / tričká, odznaky, nášivky, opasky.. | | | | - ZBERATEĽSKÝ MATERIÁL / plagáty, časopisy.../ | | | | - plagáty, časopisy, podpisy, knihy atď...(19) | | - VINTAGE ELEKTRONIKA | | | | - Vlastná zbierka LP, CD | | | | - NIEKOĽKO ZAUJÍMAVOSTÍ A RÁD PRE ZAČIATOČNÍKOV AJ POKROČILÝCH ZBERATEĽOV LP PLATNÍ. | | |
| Akcie |
| Naše tipy |
| Výpredaj |
|
|
|
|
English version
|
| Vyhľadávanie: / aj v texte ? |
|
| |
|
|
|
Vitajte v našom internetovom obchode |
|
> - ZBERATEĽSKÝ MATERIÁL / plagáty, časopisy.../
Počet nájdených položiek: 33
 |
GARY GLITTER / URIAH HEEP - poster-plagát
1972-1973 8-stránkový plagát z časopisu POP. Super vzácny nepoužívaný úplne nový plagát z legendárneho nemeckého časopisu POP. Je to vyše 45 rokov starý plagát, ktorý nebol nikdy na stene a je v 100% stave. Fantastický záber z koncertu kapely z pomerne netypického pohľadu z boku pódia , ktory zachytáva kapely v plnom nasadení naživo. Z druhej strany je plagát ďalšej ikony prvej polovice 70-tych rokov Garyho Glittera z koncertu. Foto tejto druhej strany je na ďalšej stránke medzi plagátmi. mint
|
Cena s DPH: 60 EUR |  |
 |
|
Na sklade |
KNIHA ROTTING CHRIST - NON SERVIAM
2019 METAL GATE Životopisná kniha gréckej death metalovej legendy.
OFICIÁLNÍ HISTORIE ROTTING CHRIST.
Autoři: Sakis Tolis a Dayal Patterson
Překlad: Ondřej Šmejkal
Žánr: Biografie
Vydáno: 2019
Vydavatel: MetalGate
Počet stran: 296
Jazyk vydání: český
ISBN: 978-80-270-5738-2
Brožované vydání.
|
Cena s DPH: 15 EUR | |
|
|
Na sklade |
MAHAVISHNU ORCHESTRA - ENERGIA, VÁŠEŇ A KRÁSA - KNIHA
2007 HEVHETIA - Nová kniha.
|
Cena s DPH: 15 EUR | |
|
|
Na sklade |
METAL HAMMER časopis - slovenské vydania z rokov 1995-1996-1997-1998
METAL HAMMER časopis - slovenské vydania z rokov 1995-1996-1997-1998 Nové, vzácne, nepoužívané čísla legendárneho nemeckého metalového časopisu v slovenčine. Kompletné čísla s plagátmi. Minimálny odber je 5 kusov .
Máme tieto Čísla : . Z každého čísla máme viacej kusov.
Cena za jedno číslo 5 eur.
16,18,19,21,22,23,24,25,26,27,28,29,30,35,37,38,43
|
Cena s DPH: 5 EUR | |
|
|
Na sklade |
METAL HAMMER časopis - slovenské vydanie z rokov 1996-1997-1998
Nové, vzácne, nepoužívané čísla legendárneho nemeckého metalového časopisu v slovenčine. Kompletné čísla s plagátmi. Minimálny odber sú 3 kusy naraz.
Čísla : 16,18,19,21,22,23,24,25,26,27,28,29,30,35,37,38,43. Z každého čísla máme viacej kusov.
Cena za jedno číslo 5 eur.
|
Cena s DPH: 5 EUR | |
|
|
Na sklade |
Plagát METALLICA - skladačka 16-stránkový plagát
Plagát METALLICA - skladačka 16-stránkový plagát z časopisu METAL HAMMER č.24, 25, 26, 27 / 1998 - skladačka zo štyroch 4-stránkových plagátov. Plagáty sú priamo pripnuté v časopisoch, nepoužívané. mint
|
Cena s DPH: 10 EUR | |
|
|
Na sklade |
Plagát METALLICA - skladačka
16-stránkový plagát z časopisu METAL HAMMER č.24, 25, 26, 27 / 1998 - skladačka zo štyroch 4-stránkových plagátov. Plagáty sú priamo pripnuté v časopisoch, nepoužívané. mint
|
Cena s DPH: 10 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY - 1965 - Almanach
Vyšlo 18 . septembra 2017. Nový, zabalený.
Začněme v půli kalendáře. 12. června 1965 udílí královna Řád britského impéria čtyřem členům skupiny Beatles a snobové a elitáři si vzteky koušou nehty. Předtím, zkraje května, obsazuje devět ostrovních nahrávek Top 10 US hitparády a ohromení Amerikáni hovoří o britské invazi.Měsíc a den po inauguraci u královny přebírají Beatles rekordní počet pěti prestižních uměleckých cen Ivora Novella. Co dodat? Čeká nás vzrušující rok.
A zdaleka nebude řeč jen o Beatles. Bude to o „mé generaci“, o My Generation, za kterou v závěru roku jiná britská skupina TheWho vypustí v písni toho názvu přerývavě vykoktanou, leč smělou a vzpurnou větu „doufám, že zemřu dřív, než zestárnu“. Dnes se nad tím můžeme pousmát, ale tenkrát jsme na tu myšlenku přísahali.
Byl to rok, kdy pořád ještě mohli vystoupit Roy Orbison a Rolling Stones na společném turné a král rock’n’rollu Elvis Presley na prvním a posledním setkání vítal a hostil Beatles ve svém domě v Bel Air. Jejich hudba už ale nabrala jiný směr. Přizpůsobila se i terminologie. Už se nehovořilo „americky“ o rock-and-rollu, ani „liverpoolsky“ o beatu, a přestože část britských kapel si osvojí černošské rhythm-and-blues (a skupině Animals jen byrokracie úřadů znemožní vystoupení v Mekce černé hudby, divadle Apollo v Harlemu, srdci New Yorku), spolkne záhy všechny ty stylové výhonky i odlišnosti všeobjímající výraz „rocková hudba“, rock music.
To všechno jsme vnímali v Praze a nebylo to bez problémů. Na příkladu skupiny Olympic si nejlépe můžeme ukázat, jak bolestné byly rozchody se sólisty, s osobnostmi s talentem a renomé, které se bohužel vymykaly novému ideálu. V našich podmínkách se navíc tento vývoj odehrával pod dozorem bdělého a nedůvěřivého bolševika, který však komicky ulítnul právě na té terminologii. Na 11. října 1965 povolil v Praze koncert britské skupiny Manfred Mann, provázený na plakátech označením „rhythm-and-blues“. Aha, to bude něco na způsob „černý muž pod bičem otrokáře žil“, usoudil příslušný úředník na magistrátu a přiložil schvalovací razítko. Pustil tak do Sjezdového paláce ten nejlepší rock a poměry u nás pak už nikdy nebyly jako předtím. I o tom se dočtete uvnitř.
JAROMÍR TŮMA, EDITOR
|
Cena s DPH: 8 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY - 1965 - Almanach
Vyšlo 18 . septembra 2017. Nový, zabalený.
Začněme v půli kalendáře. 12. června 1965 udílí královna Řád britského impéria čtyřem členům skupiny Beatles a snobové a elitáři si vzteky koušou nehty. Předtím, zkraje května, obsazuje devět ostrovních nahrávek Top 10 US hitparády a ohromení Amerikáni hovoří o britské invazi.Měsíc a den po inauguraci u královny přebírají Beatles rekordní počet pěti prestižních uměleckých cen Ivora Novella. Co dodat? Čeká nás vzrušující rok.
A zdaleka nebude řeč jen o Beatles. Bude to o „mé generaci“, o My Generation, za kterou v závěru roku jiná britská skupina TheWho vypustí v písni toho názvu přerývavě vykoktanou, leč smělou a vzpurnou větu „doufám, že zemřu dřív, než zestárnu“. Dnes se nad tím můžeme pousmát, ale tenkrát jsme na tu myšlenku přísahali.
Byl to rok, kdy pořád ještě mohli vystoupit Roy Orbison a Rolling Stones na společném turné a král rock’n’rollu Elvis Presley na prvním a posledním setkání vítal a hostil Beatles ve svém domě v Bel Air. Jejich hudba už ale nabrala jiný směr. Přizpůsobila se i terminologie. Už se nehovořilo „americky“ o rock-and-rollu, ani „liverpoolsky“ o beatu, a přestože část britských kapel si osvojí černošské rhythm-and-blues (a skupině Animals jen byrokracie úřadů znemožní vystoupení v Mekce černé hudby, divadle Apollo v Harlemu, srdci New Yorku), spolkne záhy všechny ty stylové výhonky i odlišnosti všeobjímající výraz „rocková hudba“, rock music.
To všechno jsme vnímali v Praze a nebylo to bez problémů. Na příkladu skupiny Olympic si nejlépe můžeme ukázat, jak bolestné byly rozchody se sólisty, s osobnostmi s talentem a renomé, které se bohužel vymykaly novému ideálu. V našich podmínkách se navíc tento vývoj odehrával pod dozorem bdělého a nedůvěřivého bolševika, který však komicky ulítnul právě na té terminologii. Na 11. října 1965 povolil v Praze koncert britské skupiny Manfred Mann, provázený na plakátech označením „rhythm-and-blues“. Aha, to bude něco na způsob „černý muž pod bičem otrokáře žil“, usoudil příslušný úředník na magistrátu a přiložil schvalovací razítko. Pustil tak do Sjezdového paláce ten nejlepší rock a poměry u nás pak už nikdy nebyly jako předtím. I o tom se dočtete uvnitř.
JAROMÍR TŮMA, EDITOR
|
Cena s DPH: 8 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY - 1965 - Almanach
Vyšlo 18 . septembra 2017. Nový, zabalený.
Začněme v půli kalendáře. 12. června 1965 udílí královna Řád britského impéria čtyřem členům skupiny Beatles a snobové a elitáři si vzteky koušou nehty. Předtím, zkraje května, obsazuje devět ostrovních nahrávek Top 10 US hitparády a ohromení Amerikáni hovoří o britské invazi.Měsíc a den po inauguraci u královny přebírají Beatles rekordní počet pěti prestižních uměleckých cen Ivora Novella. Co dodat? Čeká nás vzrušující rok.
A zdaleka nebude řeč jen o Beatles. Bude to o „mé generaci“, o My Generation, za kterou v závěru roku jiná britská skupina TheWho vypustí v písni toho názvu přerývavě vykoktanou, leč smělou a vzpurnou větu „doufám, že zemřu dřív, než zestárnu“. Dnes se nad tím můžeme pousmát, ale tenkrát jsme na tu myšlenku přísahali.
Byl to rok, kdy pořád ještě mohli vystoupit Roy Orbison a Rolling Stones na společném turné a král rock’n’rollu Elvis Presley na prvním a posledním setkání vítal a hostil Beatles ve svém domě v Bel Air. Jejich hudba už ale nabrala jiný směr. Přizpůsobila se i terminologie. Už se nehovořilo „americky“ o rock-and-rollu, ani „liverpoolsky“ o beatu, a přestože část britských kapel si osvojí černošské rhythm-and-blues (a skupině Animals jen byrokracie úřadů znemožní vystoupení v Mekce černé hudby, divadle Apollo v Harlemu, srdci New Yorku), spolkne záhy všechny ty stylové výhonky i odlišnosti všeobjímající výraz „rocková hudba“, rock music.
To všechno jsme vnímali v Praze a nebylo to bez problémů. Na příkladu skupiny Olympic si nejlépe můžeme ukázat, jak bolestné byly rozchody se sólisty, s osobnostmi s talentem a renomé, které se bohužel vymykaly novému ideálu. V našich podmínkách se navíc tento vývoj odehrával pod dozorem bdělého a nedůvěřivého bolševika, který však komicky ulítnul právě na té terminologii. Na 11. října 1965 povolil v Praze koncert britské skupiny Manfred Mann, provázený na plakátech označením „rhythm-and-blues“. Aha, to bude něco na způsob „černý muž pod bičem otrokáře žil“, usoudil příslušný úředník na magistrátu a přiložil schvalovací razítko. Pustil tak do Sjezdového paláce ten nejlepší rock a poměry u nás pak už nikdy nebyly jako předtím. I o tom se dočtete uvnitř.
JAROMÍR TŮMA, EDITOR
|
Cena s DPH: 8 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY - 1965 - Almanach
Vyšlo 18 . septembra 2017. Nový, zabalený.
Začněme v půli kalendáře. 12. června 1965 udílí královna Řád britského impéria čtyřem členům skupiny Beatles a snobové a elitáři si vzteky koušou nehty. Předtím, zkraje května, obsazuje devět ostrovních nahrávek Top 10 US hitparády a ohromení Amerikáni hovoří o britské invazi.Měsíc a den po inauguraci u královny přebírají Beatles rekordní počet pěti prestižních uměleckých cen Ivora Novella. Co dodat? Čeká nás vzrušující rok.
A zdaleka nebude řeč jen o Beatles. Bude to o „mé generaci“, o My Generation, za kterou v závěru roku jiná britská skupina TheWho vypustí v písni toho názvu přerývavě vykoktanou, leč smělou a vzpurnou větu „doufám, že zemřu dřív, než zestárnu“. Dnes se nad tím můžeme pousmát, ale tenkrát jsme na tu myšlenku přísahali.
Byl to rok, kdy pořád ještě mohli vystoupit Roy Orbison a Rolling Stones na společném turné a král rock’n’rollu Elvis Presley na prvním a posledním setkání vítal a hostil Beatles ve svém domě v Bel Air. Jejich hudba už ale nabrala jiný směr. Přizpůsobila se i terminologie. Už se nehovořilo „americky“ o rock-and-rollu, ani „liverpoolsky“ o beatu, a přestože část britských kapel si osvojí černošské rhythm-and-blues (a skupině Animals jen byrokracie úřadů znemožní vystoupení v Mekce černé hudby, divadle Apollo v Harlemu, srdci New Yorku), spolkne záhy všechny ty stylové výhonky i odlišnosti všeobjímající výraz „rocková hudba“, rock music.
To všechno jsme vnímali v Praze a nebylo to bez problémů. Na příkladu skupiny Olympic si nejlépe můžeme ukázat, jak bolestné byly rozchody se sólisty, s osobnostmi s talentem a renomé, které se bohužel vymykaly novému ideálu. V našich podmínkách se navíc tento vývoj odehrával pod dozorem bdělého a nedůvěřivého bolševika, který však komicky ulítnul právě na té terminologii. Na 11. října 1965 povolil v Praze koncert britské skupiny Manfred Mann, provázený na plakátech označením „rhythm-and-blues“. Aha, to bude něco na způsob „černý muž pod bičem otrokáře žil“, usoudil příslušný úředník na magistrátu a přiložil schvalovací razítko. Pustil tak do Sjezdového paláce ten nejlepší rock a poměry u nás pak už nikdy nebyly jako předtím. I o tom se dočtete uvnitř.
JAROMÍR TŮMA, EDITOR
|
Cena s DPH: 8 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY - 1977 - Almanach
2021 4. október-dátum vydania. Nový, zabalený.
Abych dostatečně nasál punkový esprit, pro editorial jsem se tentokrát nechal naladit filmem Rude Boy, kterému u nás pomohly na DVD před lety Levné knihy. Zčásti dokumentární snímek Jacka Hazana a Davida Mingaye z roku 1980 o lůzrovi, který prodává v sex shopu a dostane šanci jako bedňák na turné The Clash, se sice s naším ročníkem Rock History těsně míjí, ale atmosféru Velké Británe v časech punkového velkého třesku zachycuje velmi dobře. Punk měl dvě tváře, trochu vrásčitější americkou a sociálně navztekanou ostrovní, což s medailonky vybraných desek přibližují obsáhlé články Petra Adamíka, který má u nás tenhle žánr zažitý jako málokdo. Výlučné newyorské kapely kolem klubu CBGB byly na naší straně Atlantiku vzorem pro hudební i společenskou revoltu, kterou mapují nejenom příběhy debutů The Clash a Sex Pistols. Na této vlně se svezlo i originální písničkářství Elvise Costella, Iana Duryho nebo The Stranglers. Punk sice brzy ustoupil do pozadí, aby uvolnil místo nastupující nové vlně, ale vedle vlastních návratů dění na hudební scéně nepřestával ovlivňovat. Své o tom vědí hlavně formace, které později formovaly thrash metal a grunge.
Vzpoura proti skupinám, kterým aparaturu na koncertní šňůře namísto otřískané dodávky převážely kolony kamionů, tak docela nevyšla. Za očekáváním sice zůstal třeba ohlas alba Animals, jednoho z milníků Pink Floyd na motivy Orwellovy Farmy zvířat, ale kromě favorita těžké váhy to byla jinak víceméně plichta. Žánroví souputníci Yes to mysleli s názvem osmé řadovky Going For The One vážně a vrchol hitparády vzali ztečí. Genesis už bez Petera Gabriela se blýskli živákem Seconds Out a bývalý frontman vyrazil s kůží na trh poprvé sám za sebe s debutovým eponymním albem, přezdívaném podle fotografie na obalu „Car“. Dařilo se i jiným progrockovým krajánkům. S povedenou písničkovou kolekcí Songs From The Woods vyrukovali Jethro Tull, nastavenou laťku udržovala na desce Novella neprávem opomíjená Renaissance a mistrovský počin Out Of The Blue přivedlo na svět sedm statečných z Electric Light Orchestra. Berlínskou trilogii otevřel David Bowie na svobodné straně Zdi hned dvěma alby Low a „Heroes“. Britské barvy dále celkem úspěšně hájili Queen, Uriah Heep i tvrdě zakalení Judas Priest. Z Austrálie výrazněji vystrčili růžky AC/DC,
Spojené státy byly vždy velkou zemí a punkové epicentrum v New Yorku mělo vlastně lokální i žánrově širší rozměr, což jen potvrzuje debut Talking Heads. Zvláště na západním pobřeží pak bylo dost místa pro všechny. Duo Steely Dan si s notnou výpomocí studiových sidemanů vypiplalo majstrštyk Aja. Skvělou koncertní formu potvrdili sanfranciští Grateful Dead i ve studiu, kde vznikla devátá řadovka Terrapin Station, a nezklamali ani jejich krajánci ze Steve Miller Bandu, i když ti měli svou „Knihu snů“ uloženou v šuplíku už zdřívějška. Progrockový kurz si ve vnitrozemí nadále udržovala americko-kanadská trojice
Kansas, Rush a Styx. Těžký kov měl cenu zlata v rukou Kiss i těžkotonážního Meat Loafa, kteří zabodovali s alby Love Gun, respektive Bat Out Of Hell. Zvláštní kapitolu rockové historie tvoří britsko-američtí Fleetwood Mac s proklatě křehkými vztahy mezi svými členy, ale „moneymaker“ Rumours, který pořídili ve studiích od Miami po L.A., představuje jedno z nejúspěšnějších alb rockové i hudební historie.
Slabou rockovou úrodu však v roce 1977 hlásilo tehdejší Československo. Po vzniku Charty 77, jejíž signatáře komunistický režim pasoval na „ztroskotance a samozvance“, byly různé schvalovací komise podezíravější než kdy jindy. V dobovém kontextu bylo hardrockové album Hrrr na ně… Jiřího Schelingera a nejsilnějšího obsazení Skupiny Františka Ringo Čecha výjimečné. Počinem bylo i dvojalbum Planetárium, za kterým stáli Václav Neckář, Zdeněk Rytíř a skupina Bacily. Celkové skóre dále vylepšovaly přece jenom „artificiálnější“ skupiny Bohemia a M. Efekt, ať už měly s alby Zrnko písku a Svitanie nakročeno více k rocku s přívlastkem jazz, nebo art.
PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR
|
Cena s DPH: 8 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY - 1977 - Almanach
2021 4. október-dátum vydania. Nový, zabalený.
Abych dostatečně nasál punkový esprit, pro editorial jsem se tentokrát nechal naladit filmem Rude Boy, kterému u nás pomohly na DVD před lety Levné knihy. Zčásti dokumentární snímek Jacka Hazana a Davida Mingaye z roku 1980 o lůzrovi, který prodává v sex shopu a dostane šanci jako bedňák na turné The Clash, se sice s naším ročníkem Rock History těsně míjí, ale atmosféru Velké Británe v časech punkového velkého třesku zachycuje velmi dobře. Punk měl dvě tváře, trochu vrásčitější americkou a sociálně navztekanou ostrovní, což s medailonky vybraných desek přibližují obsáhlé články Petra Adamíka, který má u nás tenhle žánr zažitý jako málokdo. Výlučné newyorské kapely kolem klubu CBGB byly na naší straně Atlantiku vzorem pro hudební i společenskou revoltu, kterou mapují nejenom příběhy debutů The Clash a Sex Pistols. Na této vlně se svezlo i originální písničkářství Elvise Costella, Iana Duryho nebo The Stranglers. Punk sice brzy ustoupil do pozadí, aby uvolnil místo nastupující nové vlně, ale vedle vlastních návratů dění na hudební scéně nepřestával ovlivňovat. Své o tom vědí hlavně formace, které později formovaly thrash metal a grunge.
Vzpoura proti skupinám, kterým aparaturu na koncertní šňůře namísto otřískané dodávky převážely kolony kamionů, tak docela nevyšla. Za očekáváním sice zůstal třeba ohlas alba Animals, jednoho z milníků Pink Floyd na motivy Orwellovy Farmy zvířat, ale kromě favorita těžké váhy to byla jinak víceméně plichta. Žánroví souputníci Yes to mysleli s názvem osmé řadovky Going For The One vážně a vrchol hitparády vzali ztečí. Genesis už bez Petera Gabriela se blýskli živákem Seconds Out a bývalý frontman vyrazil s kůží na trh poprvé sám za sebe s debutovým eponymním albem, přezdívaném podle fotografie na obalu „Car“. Dařilo se i jiným progrockovým krajánkům. S povedenou písničkovou kolekcí Songs From The Woods vyrukovali Jethro Tull, nastavenou laťku udržovala na desce Novella neprávem opomíjená Renaissance a mistrovský počin Out Of The Blue přivedlo na svět sedm statečných z Electric Light Orchestra. Berlínskou trilogii otevřel David Bowie na svobodné straně Zdi hned dvěma alby Low a „Heroes“. Britské barvy dále celkem úspěšně hájili Queen, Uriah Heep i tvrdě zakalení Judas Priest. Z Austrálie výrazněji vystrčili růžky AC/DC,
Spojené státy byly vždy velkou zemí a punkové epicentrum v New Yorku mělo vlastně lokální i žánrově širší rozměr, což jen potvrzuje debut Talking Heads. Zvláště na západním pobřeží pak bylo dost místa pro všechny. Duo Steely Dan si s notnou výpomocí studiových sidemanů vypiplalo majstrštyk Aja. Skvělou koncertní formu potvrdili sanfranciští Grateful Dead i ve studiu, kde vznikla devátá řadovka Terrapin Station, a nezklamali ani jejich krajánci ze Steve Miller Bandu, i když ti měli svou „Knihu snů“ uloženou v šuplíku už zdřívějška. Progrockový kurz si ve vnitrozemí nadále udržovala americko-kanadská trojice
Kansas, Rush a Styx. Těžký kov měl cenu zlata v rukou Kiss i těžkotonážního Meat Loafa, kteří zabodovali s alby Love Gun, respektive Bat Out Of Hell. Zvláštní kapitolu rockové historie tvoří britsko-američtí Fleetwood Mac s proklatě křehkými vztahy mezi svými členy, ale „moneymaker“ Rumours, který pořídili ve studiích od Miami po L.A., představuje jedno z nejúspěšnějších alb rockové i hudební historie.
Slabou rockovou úrodu však v roce 1977 hlásilo tehdejší Československo. Po vzniku Charty 77, jejíž signatáře komunistický režim pasoval na „ztroskotance a samozvance“, byly různé schvalovací komise podezíravější než kdy jindy. V dobovém kontextu bylo hardrockové album Hrrr na ně… Jiřího Schelingera a nejsilnějšího obsazení Skupiny Františka Ringo Čecha výjimečné. Počinem bylo i dvojalbum Planetárium, za kterým stáli Václav Neckář, Zdeněk Rytíř a skupina Bacily. Celkové skóre dále vylepšovaly přece jenom „artificiálnější“ skupiny Bohemia a M. Efekt, ať už měly s alby Zrnko písku a Svitanie nakročeno více k rocku s přívlastkem jazz, nebo art.
PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR
|
Cena s DPH: 8 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY - 1978 -Almanach
2023 30. jún - 1985 - Punkové vlny, které byly na obou stranách Atlantiku různě nafázované, už v roce 1978 opadly, ale vzdouvala se vlna další, zvaná nová, která přinesla příval dalších kapel. A nutno dodat, že mnohem různorodějších. Sdílely však punkový étos, snahu vymanit se z mantinelů hudebního byznysu. Výjimky samozřejmě potvrzovaly pravidlo. Třeba The Police zrodil chladný kalkul, ale talentovaní muzikanti chytili příležitost za pačesy a od albového debutu Outlandos d’Amour produkovali kvalitu, která početným teenagerským fanouškům tříbila vkus. Podobných příkladů bychom našli napříč rockovou historií samozřejmě víc, stačí jmenovat The Beatles.
Na druhou stranu přísloví o cestě do pekla dlážděné dobrými úmysly má obecnou platnost a řada nových kapel šla brzy na ruku nadnárodním vydavatelstvím. Vůči novovlnné komerci se začalo v New Yorku vymezovat hnutí no wave s živou hudbou, která spadala do klubového podzemí a udržela kontinuitu rockových výbojů v nejlidnatějším městě USA od raných The Velvet Underground až po nastupující Sonic Youth. Ale jak říkával jeden z hlavních představitelů francouzské (jak jinak než filmové) nové vlny, režisér Claude Chabrol: „Neexistují žádné vlny, jen oceán.“ A hudbu je radno dělit pouze na dva druhy – dobrou a špatnou. S gruntovním rockem amerického střihu se trendům navzdory prosadila
britská skupina Dire Straits, u níž se dosavadní prodeje všech alb po celém světě odhadují na sto dvacet milionů kusů. Postpunkovému kvasu se vymykala i debutantka Kate Bush a osobností, které si prošlapávaly vlastní cestu, bychom našli mnohem víc.
Po tuhé normalizační pětiletce, kterou zahájily na prahu sedmdesátých let kádrové prověrky, se už začínalo blýskat na časy i v tehdejším Československu. Rok 1978 byl na povedená či alespoň zajímavá alba silný, i když šlo jen o šťastnou souhru okolností. Jan Spálený vystoupil s Edisonem ze stínu hudebního režiséra, podepsaného pod řadou našich milníků včetně Kuřete v hodinkách či Města Er. Trio Marsyas dalo ve studiu akustickým písničkám, jak je znalo klubové publikum, další rozměr. Počinem byl také sólový debut Super-robot kytaristy Oty Petřiny, jinak autora hudby a sidemana na jiné prvotině, kterou byl Motorest začínající Petry Janů. Zpestření představoval živák Katapultu, byť triu s frontmanem Oldou Říhou kritici chybně prorokovali maximálně rok života. Kvalita vznikala také mimo ediční plány druhdy státních vydavatelství. V šedé zóně se dařilo volné písničkářské sešlosti Čundergrund i amatérským kapelám Amalgam a Švehlík, které se představily na Pražských jazzových dnech. The Plastic People Of The Universe pak v undergroundu zrodili Pašijové hry velikonoční, jeden ze svých majstrštyků.
NOVÝ ZABALENÝ ČASOPIS.
PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR
|
Cena s DPH: 8 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY - 1978 -Almanach
2023 30. jún - 1985 - Punkové vlny, které byly na obou stranách Atlantiku různě nafázované, už v roce 1978 opadly, ale vzdouvala se vlna další, zvaná nová, která přinesla příval dalších kapel. A nutno dodat, že mnohem různorodějších. Sdílely však punkový étos, snahu vymanit se z mantinelů hudebního byznysu. Výjimky samozřejmě potvrzovaly pravidlo. Třeba The Police zrodil chladný kalkul, ale talentovaní muzikanti chytili příležitost za pačesy a od albového debutu Outlandos d’Amour produkovali kvalitu, která početným teenagerským fanouškům tříbila vkus. Podobných příkladů bychom našli napříč rockovou historií samozřejmě víc, stačí jmenovat The Beatles.
Na druhou stranu přísloví o cestě do pekla dlážděné dobrými úmysly má obecnou platnost a řada nových kapel šla brzy na ruku nadnárodním vydavatelstvím. Vůči novovlnné komerci se začalo v New Yorku vymezovat hnutí no wave s živou hudbou, která spadala do klubového podzemí a udržela kontinuitu rockových výbojů v nejlidnatějším městě USA od raných The Velvet Underground až po nastupující Sonic Youth. Ale jak říkával jeden z hlavních představitelů francouzské (jak jinak než filmové) nové vlny, režisér Claude Chabrol: „Neexistují žádné vlny, jen oceán.“ A hudbu je radno dělit pouze na dva druhy – dobrou a špatnou. S gruntovním rockem amerického střihu se trendům navzdory prosadila
britská skupina Dire Straits, u níž se dosavadní prodeje všech alb po celém světě odhadují na sto dvacet milionů kusů. Postpunkovému kvasu se vymykala i debutantka Kate Bush a osobností, které si prošlapávaly vlastní cestu, bychom našli mnohem víc.
Po tuhé normalizační pětiletce, kterou zahájily na prahu sedmdesátých let kádrové prověrky, se už začínalo blýskat na časy i v tehdejším Československu. Rok 1978 byl na povedená či alespoň zajímavá alba silný, i když šlo jen o šťastnou souhru okolností. Jan Spálený vystoupil s Edisonem ze stínu hudebního režiséra, podepsaného pod řadou našich milníků včetně Kuřete v hodinkách či Města Er. Trio Marsyas dalo ve studiu akustickým písničkám, jak je znalo klubové publikum, další rozměr. Počinem byl také sólový debut Super-robot kytaristy Oty Petřiny, jinak autora hudby a sidemana na jiné prvotině, kterou byl Motorest začínající Petry Janů. Zpestření představoval živák Katapultu, byť triu s frontmanem Oldou Říhou kritici chybně prorokovali maximálně rok života. Kvalita vznikala také mimo ediční plány druhdy státních vydavatelství. V šedé zóně se dařilo volné písničkářské sešlosti Čundergrund i amatérským kapelám Amalgam a Švehlík, které se představily na Pražských jazzových dnech. The Plastic People Of The Universe pak v undergroundu zrodili Pašijové hry velikonoční, jeden ze svých majstrštyků.
NOVÝ ZABALENÝ ČASOPIS.
PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR
|
Cena s DPH: 8 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY - 1978 -Almanach
2023 30. jún - 1985 - Punkové vlny, které byly na obou stranách Atlantiku různě nafázované, už v roce 1978 opadly, ale vzdouvala se vlna další, zvaná nová, která přinesla příval dalších kapel. A nutno dodat, že mnohem různorodějších. Sdílely však punkový étos, snahu vymanit se z mantinelů hudebního byznysu. Výjimky samozřejmě potvrzovaly pravidlo. Třeba The Police zrodil chladný kalkul, ale talentovaní muzikanti chytili příležitost za pačesy a od albového debutu Outlandos d’Amour produkovali kvalitu, která početným teenagerským fanouškům tříbila vkus. Podobných příkladů bychom našli napříč rockovou historií samozřejmě víc, stačí jmenovat The Beatles.
Na druhou stranu přísloví o cestě do pekla dlážděné dobrými úmysly má obecnou platnost a řada nových kapel šla brzy na ruku nadnárodním vydavatelstvím. Vůči novovlnné komerci se začalo v New Yorku vymezovat hnutí no wave s živou hudbou, která spadala do klubového podzemí a udržela kontinuitu rockových výbojů v nejlidnatějším městě USA od raných The Velvet Underground až po nastupující Sonic Youth. Ale jak říkával jeden z hlavních představitelů francouzské (jak jinak než filmové) nové vlny, režisér Claude Chabrol: „Neexistují žádné vlny, jen oceán.“ A hudbu je radno dělit pouze na dva druhy – dobrou a špatnou. S gruntovním rockem amerického střihu se trendům navzdory prosadila
britská skupina Dire Straits, u níž se dosavadní prodeje všech alb po celém světě odhadují na sto dvacet milionů kusů. Postpunkovému kvasu se vymykala i debutantka Kate Bush a osobností, které si prošlapávaly vlastní cestu, bychom našli mnohem víc.
Po tuhé normalizační pětiletce, kterou zahájily na prahu sedmdesátých let kádrové prověrky, se už začínalo blýskat na časy i v tehdejším Československu. Rok 1978 byl na povedená či alespoň zajímavá alba silný, i když šlo jen o šťastnou souhru okolností. Jan Spálený vystoupil s Edisonem ze stínu hudebního režiséra, podepsaného pod řadou našich milníků včetně Kuřete v hodinkách či Města Er. Trio Marsyas dalo ve studiu akustickým písničkám, jak je znalo klubové publikum, další rozměr. Počinem byl také sólový debut Super-robot kytaristy Oty Petřiny, jinak autora hudby a sidemana na jiné prvotině, kterou byl Motorest začínající Petry Janů. Zpestření představoval živák Katapultu, byť triu s frontmanem Oldou Říhou kritici chybně prorokovali maximálně rok života. Kvalita vznikala také mimo ediční plány druhdy státních vydavatelství. V šedé zóně se dařilo volné písničkářské sešlosti Čundergrund i amatérským kapelám Amalgam a Švehlík, které se představily na Pražských jazzových dnech. The Plastic People Of The Universe pak v undergroundu zrodili Pašijové hry velikonoční, jeden ze svých majstrštyků.
NOVÝ ZABALENÝ ČASOPIS.
PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR
|
Cena s DPH: 8 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY - 1978 -Almanach
2023 30. jún - 1985 - Punkové vlny, které byly na obou stranách Atlantiku různě nafázované, už v roce 1978 opadly, ale vzdouvala se vlna další, zvaná nová, která přinesla příval dalších kapel. A nutno dodat, že mnohem různorodějších. Sdílely však punkový étos, snahu vymanit se z mantinelů hudebního byznysu. Výjimky samozřejmě potvrzovaly pravidlo. Třeba The Police zrodil chladný kalkul, ale talentovaní muzikanti chytili příležitost za pačesy a od albového debutu Outlandos d’Amour produkovali kvalitu, která početným teenagerským fanouškům tříbila vkus. Podobných příkladů bychom našli napříč rockovou historií samozřejmě víc, stačí jmenovat The Beatles.
Na druhou stranu přísloví o cestě do pekla dlážděné dobrými úmysly má obecnou platnost a řada nových kapel šla brzy na ruku nadnárodním vydavatelstvím. Vůči novovlnné komerci se začalo v New Yorku vymezovat hnutí no wave s živou hudbou, která spadala do klubového podzemí a udržela kontinuitu rockových výbojů v nejlidnatějším městě USA od raných The Velvet Underground až po nastupující Sonic Youth. Ale jak říkával jeden z hlavních představitelů francouzské (jak jinak než filmové) nové vlny, režisér Claude Chabrol: „Neexistují žádné vlny, jen oceán.“ A hudbu je radno dělit pouze na dva druhy – dobrou a špatnou. S gruntovním rockem amerického střihu se trendům navzdory prosadila
britská skupina Dire Straits, u níž se dosavadní prodeje všech alb po celém světě odhadují na sto dvacet milionů kusů. Postpunkovému kvasu se vymykala i debutantka Kate Bush a osobností, které si prošlapávaly vlastní cestu, bychom našli mnohem víc.
Po tuhé normalizační pětiletce, kterou zahájily na prahu sedmdesátých let kádrové prověrky, se už začínalo blýskat na časy i v tehdejším Československu. Rok 1978 byl na povedená či alespoň zajímavá alba silný, i když šlo jen o šťastnou souhru okolností. Jan Spálený vystoupil s Edisonem ze stínu hudebního režiséra, podepsaného pod řadou našich milníků včetně Kuřete v hodinkách či Města Er. Trio Marsyas dalo ve studiu akustickým písničkám, jak je znalo klubové publikum, další rozměr. Počinem byl také sólový debut Super-robot kytaristy Oty Petřiny, jinak autora hudby a sidemana na jiné prvotině, kterou byl Motorest začínající Petry Janů. Zpestření představoval živák Katapultu, byť triu s frontmanem Oldou Říhou kritici chybně prorokovali maximálně rok života. Kvalita vznikala také mimo ediční plány druhdy státních vydavatelství. V šedé zóně se dařilo volné písničkářské sešlosti Čundergrund i amatérským kapelám Amalgam a Švehlík, které se představily na Pražských jazzových dnech. The Plastic People Of The Universe pak v undergroundu zrodili Pašijové hry velikonoční, jeden ze svých majstrštyků.
NOVÝ ZABALENÝ ČASOPIS.
PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR
|
Cena s DPH: 8 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY - 1985 -Almanach
2022 december - 1985 - Hlavným článkom je veľký rockový festivaL LIVE AID - charitatívny koncert pre hladujúcu Afriku,ktorá bola zasiahnutá veľkým suchom.
Rok 1985 nepřinesl alba natolik nadčasová, jaká nabídli o dekádu dříve Pink Floyd nebo o několik let později U2. O příspěvky do žebříčku největších bestsellerů se však postarali Dire Straits, jejichž alba Brothers In Arms se dodnes prodalo třicet milionů, a jen o pět milionů zaostal Phil Collins se sólovkou No Jacket Resquired. Na hladomor v Africkém rohu, umocněný ekonomickým kolapsem v Etiopii, však reagovala řada benefičních akcí, jež nastartoval ohlas singlu Do They Know It’s Christmas?, který na začátek prosince ’84 připravila sešlost Band Aid, jež čítala čtyři desítky hvězd z galaxií rocku a popu, včetně třeba Stinga, Phila Collinse, Bona či George Michaela. Odpověď ze Spojených států na sebe nechala dlouho čekat a singl We Are The World, jenž nahrála neméně početná a obsazením možná silnější formace USA For Africa, v níž defilovali namátkou Tina Turner, Diana Ross, Bob Dylan, Stevie Wonder, Paul Simon či Bruce Springsteen, se navíc objevil na stejnojmenné albové kompilaci, jež pro dobrou věc nabídla nahrávky dalších osobností.
Vyústěním dobročinných aktivit se 13. července stal největší benefiční koncert v dějinách pop music Live Aid, který se uskutečnil na stadionech v londýnském Wembley v Británii a ve Filadelfii ve Spojených státech. Hudební maraton, který na sebe vzhledem k různým časovým pásmům plynule navazoval, sledovaly u televizních obrazovek téměř dvě miliardy diváků. Live Aid se zatím jiné benefici překonat nepodařilo, možná i proto, že ukázala nejen velký potenciál, ale také své limity. S mizérií se tehdy ostatně nepotýkala jen část černého kontinentu – stávkující britské horníky, jež deptala vláda Margaret Thatcherové, podpořila svými vystoupeními řada kapel z nezávislé scény. Jejich pomoc byla sice menší, ale zároveň také adresnější.
Na naší straně „železné opony“ se v dusném bezčasí poloviny osmdesátých let, oddělující tažení proti nové vlně od mírného uvolnění šroubů, začaly dít věci. Ediční plány státních vydavatelství byly docela nuda, příslovečnou výjimkou byla hlavně skvělá sólovka Asi v tom bude nějakej háček, na níž Jan Spálený zahájil cestu k autentické podobě českého blues. Je příznačné, že obsazení ve studiu zahrnovalo z větší části členy tou dobou stále zakázaných skupin Pražský výběr a Etc... (a když album vyšlo, byl už bubeník Jiří Hrubeš za kopečky). O skutečných možnostech domácí nezávislé scény vypovídala kompilace Czech! Till Now Yo Were Alone, jež byla vizitkou dvou desítek klubových kapel. Husarským kouskem se pak začátkem října staly dva koncerty Nico v Brně a v Praze, uspořádané mimo monopol Pragokoncertu. Zvláště ten moravský ukázal, že StB nebyla všemocná.
PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR
|
Cena s DPH: 8 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY - 1985 -Almanach
2022 december - 1985 - Hlavným článkom je veľký rockový festivaL LIVE AID - charitatívny koncert pre hladujúcu Afriku,ktorá bola zasiahnutá veľkým suchom.
Rok 1985 nepřinesl alba natolik nadčasová, jaká nabídli o dekádu dříve Pink Floyd nebo o několik let později U2. O příspěvky do žebříčku největších bestsellerů se však postarali Dire Straits, jejichž alba Brothers In Arms se dodnes prodalo třicet milionů, a jen o pět milionů zaostal Phil Collins se sólovkou No Jacket Resquired. Na hladomor v Africkém rohu, umocněný ekonomickým kolapsem v Etiopii, však reagovala řada benefičních akcí, jež nastartoval ohlas singlu Do They Know It’s Christmas?, který na začátek prosince ’84 připravila sešlost Band Aid, jež čítala čtyři desítky hvězd z galaxií rocku a popu, včetně třeba Stinga, Phila Collinse, Bona či George Michaela. Odpověď ze Spojených států na sebe nechala dlouho čekat a singl We Are The World, jenž nahrála neméně početná a obsazením možná silnější formace USA For Africa, v níž defilovali namátkou Tina Turner, Diana Ross, Bob Dylan, Stevie Wonder, Paul Simon či Bruce Springsteen, se navíc objevil na stejnojmenné albové kompilaci, jež pro dobrou věc nabídla nahrávky dalších osobností.
Vyústěním dobročinných aktivit se 13. července stal největší benefiční koncert v dějinách pop music Live Aid, který se uskutečnil na stadionech v londýnském Wembley v Británii a ve Filadelfii ve Spojených státech. Hudební maraton, který na sebe vzhledem k různým časovým pásmům plynule navazoval, sledovaly u televizních obrazovek téměř dvě miliardy diváků. Live Aid se zatím jiné benefici překonat nepodařilo, možná i proto, že ukázala nejen velký potenciál, ale také své limity. S mizérií se tehdy ostatně nepotýkala jen část černého kontinentu – stávkující britské horníky, jež deptala vláda Margaret Thatcherové, podpořila svými vystoupeními řada kapel z nezávislé scény. Jejich pomoc byla sice menší, ale zároveň také adresnější.
Na naší straně „železné opony“ se v dusném bezčasí poloviny osmdesátých let, oddělující tažení proti nové vlně od mírného uvolnění šroubů, začaly dít věci. Ediční plány státních vydavatelství byly docela nuda, příslovečnou výjimkou byla hlavně skvělá sólovka Asi v tom bude nějakej háček, na níž Jan Spálený zahájil cestu k autentické podobě českého blues. Je příznačné, že obsazení ve studiu zahrnovalo z větší části členy tou dobou stále zakázaných skupin Pražský výběr a Etc... (a když album vyšlo, byl už bubeník Jiří Hrubeš za kopečky). O skutečných možnostech domácí nezávislé scény vypovídala kompilace Czech! Till Now Yo Were Alone, jež byla vizitkou dvou desítek klubových kapel. Husarským kouskem se pak začátkem října staly dva koncerty Nico v Brně a v Praze, uspořádané mimo monopol Pragokoncertu. Zvláště ten moravský ukázal, že StB nebyla všemocná.
PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR
|
Cena s DPH: 8 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY - 1985 -Almanach
2022 december - 1985 - Hlavným článkom je veľký rockový festivaL LIVE AID - charitatívny koncert pre hladujúcu Afriku,ktorá bola zasiahnutá veľkým suchom.
Rok 1985 nepřinesl alba natolik nadčasová, jaká nabídli o dekádu dříve Pink Floyd nebo o několik let později U2. O příspěvky do žebříčku největších bestsellerů se však postarali Dire Straits, jejichž alba Brothers In Arms se dodnes prodalo třicet milionů, a jen o pět milionů zaostal Phil Collins se sólovkou No Jacket Resquired. Na hladomor v Africkém rohu, umocněný ekonomickým kolapsem v Etiopii, však reagovala řada benefičních akcí, jež nastartoval ohlas singlu Do They Know It’s Christmas?, který na začátek prosince ’84 připravila sešlost Band Aid, jež čítala čtyři desítky hvězd z galaxií rocku a popu, včetně třeba Stinga, Phila Collinse, Bona či George Michaela. Odpověď ze Spojených států na sebe nechala dlouho čekat a singl We Are The World, jenž nahrála neméně početná a obsazením možná silnější formace USA For Africa, v níž defilovali namátkou Tina Turner, Diana Ross, Bob Dylan, Stevie Wonder, Paul Simon či Bruce Springsteen, se navíc objevil na stejnojmenné albové kompilaci, jež pro dobrou věc nabídla nahrávky dalších osobností.
Vyústěním dobročinných aktivit se 13. července stal největší benefiční koncert v dějinách pop music Live Aid, který se uskutečnil na stadionech v londýnském Wembley v Británii a ve Filadelfii ve Spojených státech. Hudební maraton, který na sebe vzhledem k různým časovým pásmům plynule navazoval, sledovaly u televizních obrazovek téměř dvě miliardy diváků. Live Aid se zatím jiné benefici překonat nepodařilo, možná i proto, že ukázala nejen velký potenciál, ale také své limity. S mizérií se tehdy ostatně nepotýkala jen část černého kontinentu – stávkující britské horníky, jež deptala vláda Margaret Thatcherové, podpořila svými vystoupeními řada kapel z nezávislé scény. Jejich pomoc byla sice menší, ale zároveň také adresnější.
Na naší straně „železné opony“ se v dusném bezčasí poloviny osmdesátých let, oddělující tažení proti nové vlně od mírného uvolnění šroubů, začaly dít věci. Ediční plány státních vydavatelství byly docela nuda, příslovečnou výjimkou byla hlavně skvělá sólovka Asi v tom bude nějakej háček, na níž Jan Spálený zahájil cestu k autentické podobě českého blues. Je příznačné, že obsazení ve studiu zahrnovalo z větší části členy tou dobou stále zakázaných skupin Pražský výběr a Etc... (a když album vyšlo, byl už bubeník Jiří Hrubeš za kopečky). O skutečných možnostech domácí nezávislé scény vypovídala kompilace Czech! Till Now Yo Were Alone, jež byla vizitkou dvou desítek klubových kapel. Husarským kouskem se pak začátkem října staly dva koncerty Nico v Brně a v Praze, uspořádané mimo monopol Pragokoncertu. Zvláště ten moravský ukázal, že StB nebyla všemocná.
PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR
|
Cena s DPH: 8 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY - 1985 -Almanach
2022 december - 1985 - Hlavným článkom je veľký rockový festivaL LIVE AID - charitatívny koncert pre hladujúcu Afriku,ktorá bola zasiahnutá veľkým suchom.
Rok 1985 nepřinesl alba natolik nadčasová, jaká nabídli o dekádu dříve Pink Floyd nebo o několik let později U2. O příspěvky do žebříčku největších bestsellerů se však postarali Dire Straits, jejichž alba Brothers In Arms se dodnes prodalo třicet milionů, a jen o pět milionů zaostal Phil Collins se sólovkou No Jacket Resquired. Na hladomor v Africkém rohu, umocněný ekonomickým kolapsem v Etiopii, však reagovala řada benefičních akcí, jež nastartoval ohlas singlu Do They Know It’s Christmas?, který na začátek prosince ’84 připravila sešlost Band Aid, jež čítala čtyři desítky hvězd z galaxií rocku a popu, včetně třeba Stinga, Phila Collinse, Bona či George Michaela. Odpověď ze Spojených států na sebe nechala dlouho čekat a singl We Are The World, jenž nahrála neméně početná a obsazením možná silnější formace USA For Africa, v níž defilovali namátkou Tina Turner, Diana Ross, Bob Dylan, Stevie Wonder, Paul Simon či Bruce Springsteen, se navíc objevil na stejnojmenné albové kompilaci, jež pro dobrou věc nabídla nahrávky dalších osobností.
Vyústěním dobročinných aktivit se 13. července stal největší benefiční koncert v dějinách pop music Live Aid, který se uskutečnil na stadionech v londýnském Wembley v Británii a ve Filadelfii ve Spojených státech. Hudební maraton, který na sebe vzhledem k různým časovým pásmům plynule navazoval, sledovaly u televizních obrazovek téměř dvě miliardy diváků. Live Aid se zatím jiné benefici překonat nepodařilo, možná i proto, že ukázala nejen velký potenciál, ale také své limity. S mizérií se tehdy ostatně nepotýkala jen část černého kontinentu – stávkující britské horníky, jež deptala vláda Margaret Thatcherové, podpořila svými vystoupeními řada kapel z nezávislé scény. Jejich pomoc byla sice menší, ale zároveň také adresnější.
Na naší straně „železné opony“ se v dusném bezčasí poloviny osmdesátých let, oddělující tažení proti nové vlně od mírného uvolnění šroubů, začaly dít věci. Ediční plány státních vydavatelství byly docela nuda, příslovečnou výjimkou byla hlavně skvělá sólovka Asi v tom bude nějakej háček, na níž Jan Spálený zahájil cestu k autentické podobě českého blues. Je příznačné, že obsazení ve studiu zahrnovalo z větší části členy tou dobou stále zakázaných skupin Pražský výběr a Etc... (a když album vyšlo, byl už bubeník Jiří Hrubeš za kopečky). O skutečných možnostech domácí nezávislé scény vypovídala kompilace Czech! Till Now Yo Were Alone, jež byla vizitkou dvou desítek klubových kapel. Husarským kouskem se pak začátkem října staly dva koncerty Nico v Brně a v Praze, uspořádané mimo monopol Pragokoncertu. Zvláště ten moravský ukázal, že StB nebyla všemocná.
PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR
|
Cena s DPH: 8 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY - 1992 -Almanach
Október 2022 - Rok 1992 vytyčil devadesátky jako dekádu, která vžitou představou o mainstreamové kultuře v minulém století zatřásla nejvíc, což tlačilo vydavatele k větší odvaze zpočátku hlavně ve Spojených státech. V časech vlny grunge bylo sice druhé album seattleských věrozvěstů Alice In Chains sázkou na jistotu, ale příběh čtveřice R.E.M., která překročila úzký okruh klubového publika až po jedenácti letech existence, byl návodný. Úsloví risk je zisk berme s ručením omezeným, ale u alba Automatic For The People, baladičtějšího než předchozí bestseller Out Of Time, platilo.
Fúze přestala být synonymem pro námluvy jazzu s rockem, který se nechal okysličovat novými podněty, hlavně hip hopem, elektronikou a world music. Příkladem za všechny může být eponymní debut Rage Against The Machine. V kursu byl alternativní metal a důležitá alba představili Ministry či Faith No More. Těžkému kovu bylo za mořem postavení hvězd nakloněno, což potvrdila platinovým albem Vulgar Display Of Power thrashmetalová Pantera. Na začátku devadesátek se sluší vyrazit po stopě rozlobených mladých žen. Pokud se vám pod termínem riot grrrl vybaví Bikini Kill, L7 či Babes In Toyland, jste na správné adrese. Mezi písničkářkami zaujala Tori Amos s prvotinou Little Earthquakes, jež vyvolala paradoxně zemětřesení více než citelné. Dařilo se i stálicím, povedené desky představili Lou Reed, Neil Young, Tom Waits, Suzanne Vega, z kapel Los Lobos a Sonic Youth.
V Británii patřili mezi klíčové debutanty písničkářka PJ Harvey a velšská partička Manic Street Preachers. Důležitou troškou do mlýna přispěly nezávislé labely, zvláště Mute Records s albovými esy, která vynesli Nick Cave & The Bad Seeds a bokovka Recoil Alana Wildera z Depeche Mode. Stranou ani za kanálem La Manche nezůstaly rockové legendy. Solidní sólovky Petera Gabriela a Rogera Waterse už spálily mosty k bývalým domovským skupinám Genesis a Pink Floyd. Britský metal však sázel na jistoty, což potvrdila alba Black Sabbath s Ronniem Jamesem Diem u mikrofonu a Iron Maiden, adorovaná ponejvíce věrnými fanoušky.
Vysvětlit si zaslouží vyšší zastoupení domácích kapel. Pamětníkům není třeba připomínat, že doba po listopadu 1989 byla plná změn, ale také euforie a nadějí, dělo se toho hodně. V hektických časech před nástupem internetu tak existují bílá místa, která je občas nesnadné zaplnit, i když hudebních periodik vycházela řada. Desítka kapel, zahrnující XIII. století, Buty, Ciment, Mňágu & Žďorp, Oceán, Shalom, Tichou dohodu či Wanastowi vjecy, je zde správně, protože taková úroda kvalitních desek, byť mnohé byly profilové, se už nezopakovala – a to na další kapely už stránky prostě nezbyly. Vyzdvihnout si zaslouží článek o Priessnitz, který pojal J. J. Šimon zgruntu. Vyrazil za Petrem Kružíkem a Jaromírem Švejdíkem, jinak výhradním autorským týmem, do Jeseníku, aby první dvě desky probrali z očí do očí a nic nezapadlo v „tiché poště“ dobových článků. Pro tvorbu téhle kytarovky byl ostatně od počátku důležitý i genius loci dodnes vykořeněné části moravských Sudet.
Honzo, díky!
PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR
|
Cena s DPH: 8 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY - 1992 -Almanach
Október 2022 - Rok 1992 vytyčil devadesátky jako dekádu, která vžitou představou o mainstreamové kultuře v minulém století zatřásla nejvíc, což tlačilo vydavatele k větší odvaze zpočátku hlavně ve Spojených státech. V časech vlny grunge bylo sice druhé album seattleských věrozvěstů Alice In Chains sázkou na jistotu, ale příběh čtveřice R.E.M., která překročila úzký okruh klubového publika až po jedenácti letech existence, byl návodný. Úsloví risk je zisk berme s ručením omezeným, ale u alba Automatic For The People, baladičtějšího než předchozí bestseller Out Of Time, platilo.
Fúze přestala být synonymem pro námluvy jazzu s rockem, který se nechal okysličovat novými podněty, hlavně hip hopem, elektronikou a world music. Příkladem za všechny může být eponymní debut Rage Against The Machine. V kursu byl alternativní metal a důležitá alba představili Ministry či Faith No More. Těžkému kovu bylo za mořem postavení hvězd nakloněno, což potvrdila platinovým albem Vulgar Display Of Power thrashmetalová Pantera. Na začátku devadesátek se sluší vyrazit po stopě rozlobených mladých žen. Pokud se vám pod termínem riot grrrl vybaví Bikini Kill, L7 či Babes In Toyland, jste na správné adrese. Mezi písničkářkami zaujala Tori Amos s prvotinou Little Earthquakes, jež vyvolala paradoxně zemětřesení více než citelné. Dařilo se i stálicím, povedené desky představili Lou Reed, Neil Young, Tom Waits, Suzanne Vega, z kapel Los Lobos a Sonic Youth.
V Británii patřili mezi klíčové debutanty písničkářka PJ Harvey a velšská partička Manic Street Preachers. Důležitou troškou do mlýna přispěly nezávislé labely, zvláště Mute Records s albovými esy, která vynesli Nick Cave & The Bad Seeds a bokovka Recoil Alana Wildera z Depeche Mode. Stranou ani za kanálem La Manche nezůstaly rockové legendy. Solidní sólovky Petera Gabriela a Rogera Waterse už spálily mosty k bývalým domovským skupinám Genesis a Pink Floyd. Britský metal však sázel na jistoty, což potvrdila alba Black Sabbath s Ronniem Jamesem Diem u mikrofonu a Iron Maiden, adorovaná ponejvíce věrnými fanoušky.
Vysvětlit si zaslouží vyšší zastoupení domácích kapel. Pamětníkům není třeba připomínat, že doba po listopadu 1989 byla plná změn, ale také euforie a nadějí, dělo se toho hodně. V hektických časech před nástupem internetu tak existují bílá místa, která je občas nesnadné zaplnit, i když hudebních periodik vycházela řada. Desítka kapel, zahrnující XIII. století, Buty, Ciment, Mňágu & Žďorp, Oceán, Shalom, Tichou dohodu či Wanastowi vjecy, je zde správně, protože taková úroda kvalitních desek, byť mnohé byly profilové, se už nezopakovala – a to na další kapely už stránky prostě nezbyly. Vyzdvihnout si zaslouží článek o Priessnitz, který pojal J. J. Šimon zgruntu. Vyrazil za Petrem Kružíkem a Jaromírem Švejdíkem, jinak výhradním autorským týmem, do Jeseníku, aby první dvě desky probrali z očí do očí a nic nezapadlo v „tiché poště“ dobových článků. Pro tvorbu téhle kytarovky byl ostatně od počátku důležitý i genius loci dodnes vykořeněné části moravských Sudet.
Honzo, díky!
PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR
|
Cena s DPH: 8 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY - 1993 - Almanach - titulná strana PEARL JAM
2023 23. marec-deň vydania
Pro rockovou hudbu v poslední dekádě 20. století představoval rok 1993 křižovatku. Z hlediska dalšího vývoje měly navrch kapely ze Severní Ameriky. Věrozvěsti grunge se snažili nezabřednout do osidel šoubyznysu, důslední byli zvláště Pearl Jam, kteří o sobě dali vědět druhým albem Vs., udržujícím laťku nastavenou prvotinou Ten. Držela se také Nirvana, která na rostoucí popularitu reagovala zemitější deskou In Utero, mimořádné pak bylo její „akustické“ vystou- pení v sérii MTV Unplugged, na němž 18. listopadu v newyorských studiích Sony odhalila písně Kurta Cobaina až na kost. Stejnou váhu však tehdy měla i rocková alternativa. Svoje o tom věděla čtveřice The Smashing Pumpkins z Chicaga, která si druhým multiplatinovým albem Siamese Dream nastavila etalon pro další tvorbu. S vlnou grunge se svezl také punkový kmotr Iggy Pop, který na albu American Caesar připomněl své hlasité začátky. Na širší publikum zacílila Sheryl Crow, která s prvotinou Tuesday Night Music Club nasytila za Atlantikem už tradičně silnou poptávku po nových rockových písničkářkách. Hrdinové stadionového rocku Aerosmith pak s povedeným albem Get A Grip poprvé pokořili vrchol amerického žebříčku.
Nastupující britpop, který v moderním zvuku recykloval výdobytky ostrovní kytarové scény za předcházejících třicet let, za hranicemi Spojeného království musel snášet konfrontaci se silnými zámořskými výboji. Pro čtenáře, kteří hledají záchytné body, připravil důkladnou inventuru britpopových východisek Pavel Zelinka. Za kanálem La Manche tak představovaly jistotu známé tváře, mezi kterými vyčnívali zvláště Paul McCartney, Sting a David Bowie. Do této společnosti patří i Depeche Mode, jejichž syntezátorový pop na albu Songs Of Faith And Devotion dostal rockové hrany. Solitérní talenty zastupovala PJ Harvey, jež s albem Rid Of Me nijak nezaostala za mimořádně silným debutem Dry, a s bezejmennou prvotinou také sexteto Tindersticks. S britskou scénou však byli úzce propojení i „přespolní“, ačkoliv v rámci Commonwealthu byly obě kapely od protinožců – Midnight Oil a Crowded House – výjimkou. Jinak to už měla islandská rodačka Björk, pro níž bylo album se zavádějícím názvem Debut novým začátkem.
V první polovině devadesátek si zaslouží zvýšenou pozornost také naše domácí scéna. Povedenou deskou Maelström si spravila chuť po dobou rozdrobeném debutu Hudba Praha. Mimořádnou formu svými alby prokázali Dunaj, Kurtizány z 25. Avenue i Sebastians – skupina s krátkým poločasem rozpadu, jejíž aktéři naštěstí ještě neřekli své poslední slovo. V roce 1993 nelze pominout ani trvanlivý fenomén, který vytvořil teplický Kabát.
PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR
|
Cena s DPH: 8 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY - 1999 - ALMANACH
DECEMBER 2023 Nový, zapečatený časopis.
Ke konci hektických devadesátek byli všichni v očekávání posledního roku druhého tisíciletí, který nakonec vyjma Windows 2000 nepřinesl nic až tak světoborného. S vytáčeným internetem, baňatými televizory s CRT obrazovkami, tlačítkovými mobily a dalším balastem jsme se loučili až v novém miléniu. Jednou z hodnot, které přetrvaly, byla rocková hudba. Její podobu z velké části ovlivnilo vyzrávání během druhého poločasu poslední dekády 20. století, včetně roku 1999. Kromě transfúze čerstvé krve se o slovo přihlásili ostřílení matadoři. Silná alba nabídli mezi jinými Jeff Beck (Who Else!), David Bowie (Hours), Paul McCartney (Run Devil Run) a zvláště pak Tom Jones (Reload) nebo Santana (Supernatural). Pokud nešlo rovnou o velkolepý návrat, dali přinejmenším jasně najevo, že s nimi musíme nadále počítat. Z mladších jmen si vysloužili mimořádný zájem kalifornští Red Hot Chili Peppers, kteří se blýskli jednou ze svých nejlepších řadovek Californication. Když s rokem 1999 bilancovali kapitáni hudebního průmyslu, byla v Top 10 nejúspěšnějších alb čtyři rocková. Skupině Santana patřilo v první pětce, která jinak přetékala jen popem, úctyhodné čtvrté místo, a RHCP byli sedmí (neboť Rock History má jen 124 stran, sluší se alespoň zde zmínit i šesté Blink-182 a deváté Creed). To bylo výživné skóre.
Širší prostor si vysloužily dva styly, které dostaly ke konci minulého století zřetelné kontury, a sice post rock a nu-metal. Oba s sebou přinesly start spousty dnes už zavedených kapel. Obrovskou proměnou prošla právě metalová scéna, otevřená různým fúzím a experimentům. Z metalových kořenů (a nekonečných experimentů) mimochodem vyklíčila také skupina Mr. Bungle, jejíž počátky vězí hluboko v osmdesátých letech, ale studiově se projevila až v dekádě následující. Zavádějící nálepku bokovky Mikea Pattona z Faith No More nesmazala ani tentokrát, třetí album California však stojí určitě za poslech.
Domácí scéna se stabilizovala. Postupně odezněl „boom“ nových malých labelů i kapel, který přinesly první roky po sametové revoluci. Hudební fanoušci začali být vybíravější, což znamenalo sázku na zavedené osobnosti, ostatně i proto, že přibývalo tuzemských vydavatelství, které se staly akvizicemi nadnárodních koncernů. Většina jmen proto nepřekvapí, ale bez ohledu na žánr šlo o povedené desky. Vzpomeňme v abecedním sledu na Arakain (Farao), Buty (Kapradí), Ivana Hlase (1999), Chinaski (1. signální), J.A.R. (Homo Fonkianz), Kabát (MegaHu), Už jsme doma (Uši) i Zuby nehty (Loď odplouvá). PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR
|
Cena s DPH: 8 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY - 1999 - ALMANACH
DECEMBER 2023 Nový, zapečatený časopis.
Ke konci hektických devadesátek byli všichni v očekávání posledního roku druhého tisíciletí, který nakonec vyjma Windows 2000 nepřinesl nic až tak světoborného. S vytáčeným internetem, baňatými televizory s CRT obrazovkami, tlačítkovými mobily a dalším balastem jsme se loučili až v novém miléniu. Jednou z hodnot, které přetrvaly, byla rocková hudba. Její podobu z velké části ovlivnilo vyzrávání během druhého poločasu poslední dekády 20. století, včetně roku 1999. Kromě transfúze čerstvé krve se o slovo přihlásili ostřílení matadoři. Silná alba nabídli mezi jinými Jeff Beck (Who Else!), David Bowie (Hours), Paul McCartney (Run Devil Run) a zvláště pak Tom Jones (Reload) nebo Santana (Supernatural). Pokud nešlo rovnou o velkolepý návrat, dali přinejmenším jasně najevo, že s nimi musíme nadále počítat. Z mladších jmen si vysloužili mimořádný zájem kalifornští Red Hot Chili Peppers, kteří se blýskli jednou ze svých nejlepších řadovek Californication. Když s rokem 1999 bilancovali kapitáni hudebního průmyslu, byla v Top 10 nejúspěšnějších alb čtyři rocková. Skupině Santana patřilo v první pětce, která jinak přetékala jen popem, úctyhodné čtvrté místo, a RHCP byli sedmí (neboť Rock History má jen 124 stran, sluší se alespoň zde zmínit i šesté Blink-182 a deváté Creed). To bylo výživné skóre.
Širší prostor si vysloužily dva styly, které dostaly ke konci minulého století zřetelné kontury, a sice post rock a nu-metal. Oba s sebou přinesly start spousty dnes už zavedených kapel. Obrovskou proměnou prošla právě metalová scéna, otevřená různým fúzím a experimentům. Z metalových kořenů (a nekonečných experimentů) mimochodem vyklíčila také skupina Mr. Bungle, jejíž počátky vězí hluboko v osmdesátých letech, ale studiově se projevila až v dekádě následující. Zavádějící nálepku bokovky Mikea Pattona z Faith No More nesmazala ani tentokrát, třetí album California však stojí určitě za poslech.
Domácí scéna se stabilizovala. Postupně odezněl „boom“ nových malých labelů i kapel, který přinesly první roky po sametové revoluci. Hudební fanoušci začali být vybíravější, což znamenalo sázku na zavedené osobnosti, ostatně i proto, že přibývalo tuzemských vydavatelství, které se staly akvizicemi nadnárodních koncernů. Většina jmen proto nepřekvapí, ale bez ohledu na žánr šlo o povedené desky. Vzpomeňme v abecedním sledu na Arakain (Farao), Buty (Kapradí), Ivana Hlase (1999), Chinaski (1. signální), J.A.R. (Homo Fonkianz), Kabát (MegaHu), Už jsme doma (Uši) i Zuby nehty (Loď odplouvá). PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR
|
Cena s DPH: 8 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY SPECIÁL - PAVOL HAMMEL + CD
104 stránková krásna knižka formátu časopisu A4 o celej kariere Paľa hammela.Od úplných začiatkov so skupinou Prúdy, cez spoluprácu s Vargom a Hladíkom, cez kontroverzné 80-te roky až posúčasnosť. Knižka je doplnená CD-BEST OF. Nové, zapečatené. ss-still sealed
|
Cena s DPH: 10 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY SPECIÁL - PAVOL HAMMEL + CD
104 stránková krásna knižka formátu časopisu A4 o celej kariere Paľa hammela.Od úplných začiatkov so skupinou Prúdy, cez spoluprácu s Vargom a Hladíkom, cez kontroverzné 80-te roky až posúčasnosť. Knižka je doplnená CD-BEST OF. Nové, zapečatené. ss-still sealed
|
Cena s DPH: 10 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY SPECIÁL - RADIM HLADÍK
104 stránková krásna knižka formátu časopisu A4 o celej kariere Radima Hladíka. Od úplných začiatkov so skupinou Matadors, cez spoluprácu s Vargom a hammelom, s Blue Effect, Modrý efekt Až po jeho posledné roky s obnoveným Blue Effectom. Nové, zapečatené. ss-still sealed
|
Cena s DPH: 8 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY SPECIÁL - RADIM HLADÍK
104 stránková krásna knižka formátu časopisu A4 o celej kariere Radima Hladíka. Od úplných začiatkov so skupinou Matadors, cez spoluprácu s Vargom a hammelom, s Blue Effect, Modrý efekt Až po jeho posledné roky s obnoveným Blue Effectom. Nové, zapečatené. ss-still sealed
|
Cena s DPH: 8 EUR | |
|
|
Na sklade |
ROCK HISTORY SPECIÁL - RADIM HLADÍK
104 stránková krásna knižka formátu časopisu A4 o celej kariere Radima Hladíka. Od úplných začiatkov so skupinou Matadors, cez spoluprácu s Vargom a hammelom, s Blue Effect, Modrý efekt Až po jeho posledné roky s obnoveným Blue Effectom. Nové, zapečatené. ss-still sealed
|
Cena s DPH: 8 EUR | |
|
|
Na sklade |
TORR - POSTER BOOK
Originálny rozkladací 8-stranový poster českej black metalovej skupiny TORR, obojstranný, na kriedovom papieri. Originálne vydanie skupinou TORR. NIE Z ČASOPISU !!!
|
Cena s DPH: 10 EUR | |
|
|
Na sklade |
URIAH HEEP / GARY GLITTER - poster-plagát
1972-1973 8-stránkový plagát z časopisu POP. Super vzácny nepoužívaný úplne nový plagát z legendárneho nemeckého časopisu POP. Je to vyše 45 rokov starý plagát, ktorý nebol nikdy na stene a je v 100% stave. Fantastický záber z koncertu kapely z pomerne netypického pohľadu z boku pódia , ktory zachytáva kapely v plnom nasadení naživo. Z druhej strany je plagát ďalšej ikony prvej polovice 70-tych rokov Garyho Glittera. Foto tejto druhej strany je na ďalšej stránke medzi plagátmi. mint
|
Cena s DPH: 60 EUR | |
|
|
Na sklade
|
|
|
|
|
|
| |
Copyright 2006 Music Center, s.r.o. |
| |
design by markuz, programming by Laci |
|
|
|
|
|
|
| Nákupný košík: |
Nákupný košík je prázdny
|
| |
|
|
